THAILAND, LAOS, CAMBODIA

THAILAND - LAOS - CAMBODIA

(1) Letenka do Chiang Mai za 2100 Baht. Mohlo byt I levneji, ale cena dobra.

(2) Taxi do stareho mesta za jednotnou cenu 120 baht. Tak se nemusime dohadovat ci smlouvat.

(3) Huela Samila, 370/noc/pokoj bez koupelny

(4) Google maps se ne uplne orientuji v thajskych mestech, a tak se vam lehce stane, ze neco na mape najdete, ale ve skutecnosti to je uplne nekde jinde.

(5) Lanna Guest House/ 550/ noc/ pokoj s koupelnou

(6) Zajem neni tak velky, jak bylo vsude avizovano. Je 8 a kupujem listky na 8:30 tim nejlevnejsim autobusem, ktery ma klimatizaci, je pohodlny a za neco malo pres 3 hodiny jsme v Chiang Rai. Takze az na vodu zdarma a trochu vic mista, nevidim moc rozdil od VIP busu, ktery je 2x drazsi.

(7) Dokonce tady prodavaji cibetkovou kavu. Cibetka (lasice?) ji kavova zrna, ktera projdou jejim zazivacim ustrojim a tyto zrnka se pak prazi a ma z toho byt uplne nejlepsi kava. Normalni salek kavy zde stoji 50 bahtu, salek cibetkove kavy 500bahtu.

(8) Laoska visa stoji $30/osoba (pro CR, jine staty mohou mit jinou cenu). Lepsi platit v dolarech, 600 000 KIP (a cca 100 000 vice). V THB to taky vychazelo dost nevyhodne.

(9) Kola 10 000/den/osoba

(10) Vstup 10000/osoba, 1000/kolo

(11) 50 000/Full automat

(12) Tak Bat – kazdodenni ritual, kdy mnisi chodi po meste a lide jim z respektu a uznani davaji sticky rice.

(13) Bagety za 10-15, palacinky 10-15, kava 5-10.

PROC JET DO JV ASIE?

I kdyz to neni ten neuslechtilejsi duvod proc sem jet, tak prece jen to byl jedne z hlavnich duvodu, proc jsme tuto cestu absolvovali- a to bezkonkurencni nizka cena. Moc jinych (exotickych) oblasti, kde stravit mesic, aniz by vas to totalne vyzdimalo asi neni. Letenky se daji poridit za velmi pekne penize, a na miste uz vas to na moc nevyjde - samozrejme zalezi na vasi narocnosti na nocleh, jidlo a co vsechno chcete videt. Taky jestli mesic stravite na jednom dvou mistech nebo se budete casto premistovat.

Kazdopadne napriklad dovolena v Kambodzi na ostrovech vas s dobre vychytanou letenkou vyjde stejne jako nejaky zajezd do Recka/Egyptu apod. a budete v uplne novem prostredi, jine kulture, nadherne prirode.

Kazdopadne kultura a priroda v techto zemich je naprosto uzasna a odlisna a verim, ze i kdyz vas nikdy primarne tyto zeme prilis nelakaly, tak z dovolene budete nadseni. Pokud radi poznavate, tak stale uvidite neco noveho a naprosto jineho od evropskych pripadne severoamerickych zemi.

Krasne plaze s uzasnym cistym morem, teda alespon v Kambodzi urcite. Plno mist, kde muzete videt slony - povozit se na nich nebo se o ne cely den starat a koupat se s nimi.

Nekonecne mnoho chramu, od obrovskych pozlacenych ve vetsich mestech az po lehce zasle v malych vesnickah. Vliv budhismu tady uvidite, ucitite, uslysite, nahmatate uplne vsude. Toto nabozenstvi pusobilo velmi sympaticky, lide byli uzasni, neuveritelne pratelsti, mili, mirumilovni (predevsim ve vesnicich, ne v nejvetsich mestech, kde uz jsou ovlivneni turismem, zapadnim svetem a potrebou prehnane vydelavat na turistech). Projizdet malymi vesnickami byly jedny z nejlepsich zazitku.

Kambodza ma zajimavou historii, bohuzel predevsim z toho negativniho hlediska a bylo super mit moznost se o tom dozvedet neco vic - at uz v Siem Reapu, tak v Phnom Penhu.

Ale i ti, co hledaji vic jine formy zabavy, si najdou to sve - at uz ve forme poteseni napr. v Bangkoku, Pattaya ci i v Sihanoukville, tak ve forme alkoholove ci omamne v Chiang Mai, v byvalych opiovych vesnickach, proslulem Vang Vieng v Laosu, na 4000 Islands nebo i v prijatelne forme na temer opustenem ostrove Koh Rong.

JAKE TO JE V JV ASII?

THAJSKO

- nejrozvinutejsi z techto tri zemi. V Bangkoku, ale i vic na severu v Chiang Mai ci Chiang Rai mate prakticky stejny luxus jako v jinych turistickych metropolich.

S anglictinou obvykle nemaji problem, turismus tu je velmi rozsireny, wifi je prakticky vsude. Ubytovani na dobre urovni. Zde se jeste muze vyplatit bookovat ubytovani online pres internet - jsou na to jakz takz zvykli, ale stejne tak najdete ubytovani, jen obchazenim primo na miste. Hostely/guesthousy doporucovane v Lonely Planet byly beznadejne vyprodane, takze zkouset jinde.

Restaurace, obcerstveni a trhy jsou na kazdem kroku a ji a prodava se tady uplne vsechno. Pokud jste na divna/netypicka jidla, tak si tady uzijete. Pokud na to nejste, tak vegetarianska pecena ryze nebo nudle s kuretem najdete taky vsude:)

Plati se thajskymi bahty, 32 bahtu = 20 CZK = 1 USD. Bankomaty jsou skoro vsude.

Pujcovny aut tady moc nefrci, o to vic tady vsichni jezdi na motorkach nebo skutrech. Pujceni skutru tady vyjde levne a je to idealni ne-li jedina moznost, jak se podivat nekde po okoli. Muzete si domluvit i tuktuk na vylety, ale to vas vyjde podstatne draz.

Na druhou stranu, cim vic turismu, tim vetsi moznost vydelat a tim vetsi touha obrat turisty, co to jde. Smlouvat, smlouvat, smlouvat. Je to pro ne zabava a ocekavaji to. Delalo nam to zpocatku problem, ale pak si zvyknete. Na tuktukare budte tvrdi:) Ale babicky prodavajici vlastnorucne vyrobene veci si zas oskubat nezaslouzi.

Hygiena docela vpohode, zachody prevazne v zapadnim stylu vcetne moznosti splachnout toaletni papir.

LAOS

- uz od hranic bylo jasne videt, ze jsme vstoupili do jine zeme. Mnohem chudsi a mene rozvinute.

Cely Laos je mnohem vic klidnejsi, krasna priroda, vesnicke prostredi.

S anglictinou muze byt trosku vetsi problem nez v Thajsku, ale na autobusovych nadrazich nebo v restauracich se vetsinou domluvite. Casto se lepe domluvite francouzsky (predevsim v Luang Prabang).

Obecne mene turistu, krome vyhlasenych mest jako Luang Prabang (extremne hodne Francouzu a Nemcu, i starsich a bohatsich) ci Vang Vieng a 4000 Islands ( spise batuzkarske lokality, kde je plno mladych). Wifi neni problem, kdyz uz ne na hotelu, tak v centru v kavarne.

Ubytovani vsech moznych kategorii. Luang Prabang jednoznacne nejdrazsi. Dvakrat jsme si bookli ubytovani online a kdyz jsme se objevili na miste, tak neumeli ani slovo anglicky a vubec nevedeli, co je online system. Takze ne vzdycky je dobre na to spolehat.

Poulicnich stanku s jidlem je tady o dost mene nez v Thajsku. Dalo by se rici, ze nemaji takovou tradici v trzich a nejsou takovi pozitkari a zrouti:)

Plati se laoskym kipem 8000 KIP = 32 thai baht = 1USD = 20CZK.

Bankomaty uz tak caste nejsou - v kazdem vetsim meste, kde jsme byli, jsme si vybrali cca 1 milion kipu a vyslo nam to na par dni.

Doprava kolem mesta, kde sidlite, je idealni na motorce. Mezi mesty mistnimi autobusy. Cesty jsou tady docela spatne, takze presuny po vetsich mestech trvaji dlouho. Ale za rok to muze byt uplne jinak.

Jizdni rady jsou vyvesene na autobusovych nadrazich, nekdy je nejaky turista vyfotil a hodil na internet.

Jizdenky je nejlepsi kupovat primo na nadrazi - vidite cenu na tabulich, cena pro vsechny stejna, zarucene nejlevnejsi. Pres agentury to vzdycky vyjde draz - stejna jizdenka, ale samozrejme si vezmou neco za "zprostredkovani".

Toalety ve vetsich mestech a obykle v hotelech zapadniho stylu, vcetne odpadniho systemu. Sem tam turecke zachody, ale stale s pritomnosti toaletniho papiru a kosem na toaletni papir. Na verejnych zachodech, autobusovych nadrazich, v malych vesnickach nebo nekde na konci sveta obvykle jen turecky zachod s nadobou na vodu a "naberackou" na oplachovani.

KAMBODZA

- vice turisticka, Siem Reap, Phnom Penh i Sihanoukville jsou hodne civilizovana mesta.

S anglictinou nebyl vubec problem. Wifi prakticky vsude ve mestech - v hotelech i restauracich.

Ubytovani v Siem Reap nebo Phnom Penh asi lepsi vyridit online - prece jen jsou to vetsi mesta na obchazeni na miste. V Kampotu staci obejit - male mesto a docela dost v dochazkove vzdalenosti. Bolaven Plateau - vesnice Tad Lo, na miste.

Plati se riely, 4000 riel = 8000 KIP =1 usd = 20 CZK. Bankomaty ve velkych mestech nejsou problem.

V Siem Reap se obvykle nepujcuji skutry - v pujcovnach pozaduji mistni ridicsky prukaz nebo kdyz nekoho ukecate, tak vas pak muzou zastavit policajti. Na jihu v mestecku Kampot jsme si motorku pujcili bez problemu.

Je tady hodne odpadku, oproti cistemu Laosu, tady uvidite vsude plasty a sacky. Hodne viditelny je v Kambodzi rozdil mezi chudou a bohatou vrstvou - predevsim ve vetsich mestech. V Laosu tak patrne rozdily nebyly.

Toalety ve vetsich mestech ci hotelech/guesthousech jsou prizpusobene zapadnimu styly, ale skoro vsude zadaji, abyste toaletni papir nesplachovali a pouzivali sprchu na oplachnuti.

Pokud te zajima priblizny rozpocet nebo ceny v JV Asii tak klikni sem.

THAILAND-LAOS-CAMBODIA LEDEN/UNOR 2014

Psáno průběžně během cesty a doladěno květen 2014.

Mame cca ctyri volne mesice od toho, co jsme odjeli z Kanady do CR a nez se zase do Kanady vratime. Privazime si nejakou financni rezervu a rozhodujeme se, ze nez byt celou dobu doma a nedelat nic, tak radsi utratime vsechno, co mame necim uzitecnejsim. Treba poznanim aspon maleho kousku Asie, ktera zrovna nebyla na nasem (nebo urcite ne na mem) bucket listu.

Nemame zadnou zkusenost s takovymi zememi, neradi smlouvame, jsme zvykli na internetovou dostupnost a bookovani noclehu predem a nemame radi morske obludy na taliri ani nic jineho nespecifikovatelneho puvodu. Je nam jasne, ze tady se s tim trochu poperem:D Ale nejsme zadne becka a radi se neco noveho naucime:)

DEN 0. a 1. Praha - Londyn - Dilli - Bangkok - Chiang Mai

Odlet a den 1. 14:45 odlet z Prahy do Londyna, z Londyna do Dilli, z Dilli do Bangkoku, kde jsme druhy den v 19:15 s pulhodinovym zpozdenim. Na letisti je rusno. Hledame prodejnu Thai Airlines a kupujeme letenky do Chiang Mai (1), leti ani ne za dve hodky. Dame si jidlo, na thajske jeste nemame odvahu, tak si davame posledni “zle” jidlo v Burger King za hrisnych 600 bahtu. Skoro dvakrat drazsi nez nase ubytovani na prvni noc.

V letadle do Chiang Mai nam hraje klasicka vazna hudba. V jedenact vecer jsme na miste, nechavame si objednat taxi do stareho mesta (2), kde mame ubytovani. Pan ridic nevi, kde to je, chvili se nam smeje, ale pak dojizdime na misto, kde nas uz ceka prijemny zamestnanec hotylku (3). Dreveny pokojik, steny jak z papiru, ciste postele, davame sprchu a padame.

DEN 2.-3. CHIANG MAI

Rano, spis v poledne si na terase davame vajickovou snidani a kavu a je nam bajecne. Prijemne prostredi, obsluha mila, slunicko hreje. Zustali bychom, ale bohuzel maji plno na dalsi noci. Tak jdeme kouknout do mesta na vyhlidnute hotely, vsechny maji plno.(4) Kochame se prostredim a je nam fajne. Sem tam chram, sem tam srandovni ulicky, slunko pali, vsude je poradek, ale zaroven zmatek a zmet milionu veci.

Usedame do kavarny s wifi, davame si prvni pivka, Leo a Singha a bookujem neco na internetu. Se vsemi zavazadli se nam v tom horku nechce chodit dalsi hodinu sem a tam. Za chvili uz jsme na pokojicku (5) a vyrazime na lehko do mesta po prvnich chramech. Jsou krasne a zlate a vysperkovane do posledniho kaminku. Vic tomu bohuzel nerozumime.

Ve meste se kona kvetinovy festival, dnes je prvni den ze tri. Tak mirime k brane, kde ma byt hlavni podium. Cestou se odvazime dat si prvni mistni jidlo. Zapadneme do jakesi mistni restaurace “vyzdobene” plastovymi ubrusy a "odvazne" si davame vegetarianske pad thai a smazene nudle se zeleninou. Ani nepozname, co je co. Ale diky google pak zjistime, ze pad tai, to s temi orisky, nam chutnalo vic.

Kvetinovy festival se pomalu chysta, ale nic moc se tady jeste nedeje, tak obchazime mesto, jdeme postranimi ulickami a zkoumame vse kolem. Pomalu se zacina stmivat, tak zapadneme do baru/restaurace, spis zapadniho typu a davame si par piv Chang, vyuzivame wifi, zobneme jarni zavitky a dalsi veggie pad tai a mirne priopili mirime domu.

Dalsi den jdeme obhlidnout misto, kde ma koncit parade ke kvetinovemu festival a ocitame se v parku, kde thajske rodinky travi sobotu. Vidime prvni trhy se zdorbama a vsemoznym jidlem. Zkousime dzus z cukrove trtiny, kterou vymackavaji primo na miste. Pak si davame jeste cerstvy ananasovy dzus z s kousky ananasu. Neco pro Filipa. Strihnem to pak pres mesto k brane, kde by mela zacinat promenade. Nic se tu nedeje. Ale je tady trh a tak se odvazujem k prvnimu poulicnimu jidlu a davame se skvely obri jarni zavitek, nudle a lepivou ryzi s mangem. Mnam. Vyborne.

Tutktukem se nechame dovezt k brane, odkud svazi lidi na Doi Suthep a spolu s par dalsimi lidmi a veselym ridicem jedeme asi pul hodky z mesta a do kopce. Na kole by to byla docela makacka. Pod chramem nas vyhazuji, je tu plno stanku, tuktukaru a lidi. Prochazime po schodech mezi prodejci vseho druhu a nikdo nas nenuti, nepresvedcuje, nelaka. Pohodicka. Na schodech sedi male deticky v tradicnim obleccich (tezko rict, ktery kmen to je). Nic po vas nechteji, ale sem tam si je nekdo foti a pak jim da par bathu, ktere si deticky schovaji.

Zaplatime vstup do chramu a obdivujem zlatou skupu, budhu na sto zpusobu a propracovanost vsech bibzu. Lidi tu je asi million. Nic moc. Ale moc dlouho tady nezustavame , jeste neco pofotime a mirime zpet. Ve meste skocime jeste na jidlo. Uz se odvazujem na ryzi s kuretem a kure s kesu orisky. Mnam.

Kolem 6-7 jsme v centru kvetinoveho festivalu a ocekavame, ze promenade, ktera mela zacit ve 4, uz nestihneme. Prichazime k brane a vidime alegoricke vozy, cele ozdobene a udelane z kvetin. Vypada to, ze promenada zacla pred chvili. Na podiu tanci cinske/ indicke/ thajske tance. Na vozech se vezou krasne thajske slecny. Jdeme smerem promenady a strihneme to na sobotni nocni bazar. Nekonecnou ulici s hromadou jidla, obleceni, bizuterie, budhu, ozdob atd. Prodirat se davem da docela zabrat. Ale je to sranda a bavi nas to a zkoumame dymarske veci. Zastavujem se u podia, kde probiha jakysi koncert. Interpreti jsou deti tak od 8 do 12 let v tradnicnim obleceni, zpivaji, tanci, jeden hraje na bici, dalsi na kytaru a varhany. Jsou srandovni, ale jde jim to.

Filip si chce koupit dymarskou kosili a snazi se smlouvat, ale nedari se. Je moc velky a tak velke kosile, nam za levneji nedaji. Kdyz se konecne dostaneme na konec ulice a trhu, tak se vydavame zpet do parku, kde jsme byli rano, kde je zakoncen kvetinovy festival. Koukame do mapy a mlady par nam radi a nabizi, ze nas sveze, maji tady hned auto. Nevime jestli jsou extra ochotni nebo za tim je neco jineho, kazdopadne odmitame a jdeme pesky, neni to tak daleko. Navic celou cestu jdeme kolem neskutecne kolony aut, tak bychom si stejne moc nepomohli. Skutry projizdi vsude, kam se jen vlezou. Berou to po chodniku a tak si musime davit bacha.

Dochazime do parku, kde je opet neskutecne mnozstvi lidi, stoji tady kvetinove vozy, tak je zkoukame zblizka. Drbacka, silena prace, kazdy kvet je zvlast prichyceny spendlikem. Thajci kvetiny asi opravdu miluji. Zkoumaji celou ulici, kde jsou dalsi kvetiny/rostliny/kaktusy a obdivne diskutuji a foti. Na trhu si davame jeste nejake ovoce a mirime do hotelu. Usedame jeste v restauraci hned vedle hotelu a davame si pivko na usnuti a cibulove krouzky na zahryz.

4. DEN CHIANG RAI

Rano vstavame docela brzo, balime se a mirime na autobusove nadrazi, kde snad sezenem listky na autobus do Chiang Rai (6). Najednou zacne hrat hymna a vsichni povstanu a stoji. Trva nam si to uvedomit, tak se pak rychle zastavime, at moc nepohorsujem. Jeste kdyz cekame na autobus, tak si vybirame, co si dame na snidani. Nic nas tu nelaka, ale hlad mame, tak si Filip dava ryzi s jedinou vegetarianskou veci, nejake vsemozne zelene listy. Ja ukazuji na misku s nudlemi. Ty mi zalije polevkou, predpokladam, ze nejaky silny a palivy vyvar. Plave mi tam kus kosti – kolinko, nebo nejaka huzva. Vyjim nudle, ale vyvar, palivost a kost takhle po ranu nedam, jeste pred cestou busem. Kupuji jeste smazene solene banany a jedem. Banany jsou luxusni.

Cesta autobusem docela utece a jsme v Chiang Rai na starem autobusem nadrazi, kde v turistickem centru dostavme necitelnou mapu a info, kde se nachazi Akha Hill House, kde chceme bydlet. Po 20 minutach jsme v Akha Hotelu, kde se snazime domluvit rezervaci v bungalowech nekde za mestem u kmene Akha. Verdikt je takovy, ze rezervaci nemame, ale muzem si tu nechat veci, jit do mesta a ve 4 nas tady naberou a odvezou a vyresime ubytovani na miste. Booking.com rikal, ze maji plno, ocividne vsak maji misto dost. Tak na ne spolehame.

Mesto vypada poklidne, mensi nez Chiang Mai. Mijime plno hezkych kavaren, ale skoro vsude zavreno. Je nedele, tak mozna proto. Ve dvore mijime pani, ktera neco pece a skvele to voni. Nabizi nam na ochutnani jakesi oplatky, jeste teple, ktere pece v mini palacinkovaci. Chutna to trochu jak horicke trubicky bez naplne. Za 10 bathu kupujem 9 oplatku, jeden nam dava extra a jeste jsme kazdy jeden ochutnali. Hodna pani. Zapadneme do mistni jidelny, zkousim vajecne nudle s kuretem, ktere mi donesou v podivne omacce a s divnyma houbama. Trochu bojuju. Snim co de da, ale nemlaskam si. Filip to zase vyhral pecenou ryzi s kuretem. Ach jo. Nikam moc nespechame, musime pockat az nas ve 4 odvezou a tak jen prochazime jakysi chram a jeste se stavujem na kavu v krasne zarostle drevene kavarne (7). Je tu fajne. Davame si jeste smoothie, led neled, bakterie nebakterie. Zvladnout to to nase telo musi. Mnam.

Po 4:30 nas spolu s dvemi Americankami naskladaji na korbu vozu a jedem do dzungle do bungalovu. Mizime z mesta a ocitame se uprostred dzungle, kde pobihaji sami psi, kocky, jsou zde mistni vysmati lide a klid. Dostaneme klice k nasemu bambusovemu bungalovu, z terasky vyhled do udoli. V domecku jen obri postel s moskytierou a jednoducha koupelna. Nic vic nepotrebujem.

Zajdeme si na veceri v podobe kureci pad tai a ryze se zeleninou. Jsme tady pouze my, dve americanky a jedna rakouska rodinka. Jinak pusto prazdno. S Americankama si chceme dat pivo, ale pivo jim doslo. Smutne. Jeste chvili kecame a docela brzo zapadame do domecku. Uz se tesim jen na sprchu a zapadnuti do naseho moskytieroveho bunkru, ale v koupelne me vitaji dva obri pavouci (opravdu obri a masiti, 10-12 cm, jak trubicka od toaletniho papiru). Dostavam sok, sprchu bojkotuju a jdu se schovat pod moskytieru. Pozdeji pavouci utecou pred Filipem a tak se aspon muzeme na vecer vycurat:D

Pavouky jsme zvladli, ale ted nam neco beha po strese. Tezko rict co. Radsi usiname. Rano nas probouzi slunicko a vyhled na dzungli. Snidame vejce s toustem, kavu a ovocny koktejl. Filip cte v restauraci, ja na terase a vyhrivam se. Prochazime se po okoli – jdem obhlidnout vodopad, prochazime dzungli a vracime se z druhe strany do vesnice. Jdeme se jeste kouknout znovu smerem z vesnice do “centra” – do obchudku, kde si koupime pivo. Deti kolelm nas litaji. Pripadame si jaka v SN.(Siroka Niva, vesnice v Jesenikach, kde mame chalupu) Pak jeste vybehneme na kopec nad vesnici, kde bydli osamoceny pan v chatrci, vsude rostou jakesi stormy, o kterych se pak dozvidame, ze to je lichi. Dame si veceri, kecame s Americankou. Vesnice se uz trochu zaplnila.

5. DEN - PRESUN DO LAOSU - LUANG NAMTHA

Rano vstavame s vychodem slunce, pofotime , dame si posledni snidani – French toasty, palacinku s ananasem a ovocny salat. Mnam. V 9 uz nas auto bere zpatky do Chiang Rain a autobus. Cestou vidime vesnicky, kde se drive pestovalo opium.

Autobusem jedeme na hranice, kde to probiha docela hladce. (8) Za 50THB kupujem shuttle z thajske hranice na laoskou. Cely prechod vypada, ze je nove vybudovany. Neprepravuje se uz pres reku lodickou. Chvili na viza cekame a pak nas pousti dal.

S dalsimi peti cizinci se snazime ukecat cenu za tuktuk do mesta Huay Xai na autobusove nadrazi, ale nejdou pod stanovenou castku. V Huay Xai neboli Bokeo cekame na autobus do Luang Namtha. V restauraci, jestli se to tak da nazvatJ, si davame polevku a zapijime to prvnim Lao Beer. Trochu se bojime co s nami udela, ta polevka, ale vse cajk.

Za tmy prijizdime do Luang Namtha do vyhlidnuteho hotelu, ktery ma plno. Tak si tam aspon davame veceri a bookujem ubytovani jinde. Prichazi za nami babicka a nabizi naramky. Kdyz nechceme naramky, tak ztisi hlas a septem nabizi opium.

Guesthouse je hned vedle, dve mlade holciny neumi ani slovo anglicky, ale vrazi nam do rukou klic od pokoje, tak dobre. V noci je mi zle, vyborne pad thai mi nejak nesedli, tak rano nespechame a trva nam nez se vyhrabeme. Davame si snidani hned vedle naseho ubytovani, tlacim do sebe suchou bagetu a pepsi, fillip si pochutnava na ovoci s jogurtem a musli.

Pak si pujcujeme kola (9) a vyslapeme k jakesi stupe na kopecku (vstup za penize po domluve s nekym, kdo tam zrovna je a muze odemknout). Mne se dela jeste lehce nevolno, ale jinak si vyhled a cestu z kopce vychutnavam. Pak jedeme smerem k vodopadu, ocividne velke luangnamthske atrakci. Projizdime to vesnickami, se skutecnymi vesnicany, vsichni jsou veseli a koukaji po nas. Uzivame si cestu na kole, je horko a prasno, ale je to super. Natrefime na restauraci, kde si jidlo dava pouze Fillip, trochu se opiji velkym pivem, sledujeme laoskou telenovelu.

Dojizdime k vodopadu, kde vybiraji vstupne a nechavame zde kola (10). Po chvili dojdeme, ne k uplne velkemu a asi ne zrovna nejhezcimu vodopadu, ale usedame na kameny a odpocivame. Pobliz je skupinka laoskych pubertaku, docela mladych a pijou whiskey a hraji na kytaru. Po chvili za nami jeden prichazi a nabizi nam panaka. Je to docela pitelne a litujeme, ze nemame slivku, abychom mu dali na oplatku.

Pak se vracime do mesta, cestou na nas deti krici sabadee a I love you. Vracime kola a jdeme na nocni market, ktery je docela maly, jen par stanku s jidlem a s satky. Filip ochutnava whiskey (panacek za 2000) s ucinky viagry a pry je pekne hnusna. Pak si davame veceri, ja do sebe konecne tlacim palacinku a uz mam chut k jidllu. Filip si dava cosik klasickeho.

Dalsi den je nam vsem dobre, odhodlavame si pujcit skutra (11) a jedeme do Muang Sing, ani ne 60 km odtud, smerem k hranicim s Cinou. Jizda je super. FIlip se po chvili citi jiste a pekne si to ficime, cestou mijime vesnicky, dzungli, krasne hory.

V Muang Sing zapadneme do narvane restauarace (Tailu Guesthouse) a aktivni babicka nam doporuje jakesi pecene bambusove vyhonky, neodolame jejimu nadseni a objednavama si to, plus jednu klasickou pecenou ryzi. K tomu citronovou limonadu s whiskey - Lao Lao. Vyhonky jsou dobre, ryze exkluzivni, asi nejlepsi. Limonada je hodne silna, ale osvezujici. Neodolame dezertu – kokosove sticky rice s bananem a orisky a kavicku. Vyyyborne. Majitel restaurace temer plyne hovori francouzsky s docela velkym zajezdem, cosik furt rozebiraji. Je obleceny ve spolecenskych kalhotech a tricku la coste, pasku la coste a zlate hodinky s kaminky. Asi nejaky mistni bos.

Cestou zpet nas uz docela boli dupy, tak casteji stavime, at se protahnem, potkavame deti vracejici se ze skoly, vsichni na nas mavaji a zdravi nas. Je to boziii. Ve meste si jeste davame veceri a ficime na nocni autobus do Luang Prabang.

8.DEN - LUANG PRABANG

Kolem pul 6 rano prijedeme do Luang Prabang na severni autobusove nadrazi a tuktukem hledame nase ubytovani. Cestou rozvazime mistni po trzich a vidime, jak mnisi chodi po meste a lide jim davaji ryzi. (12) Ocitame se v guesthousu, kde samozrejme netusi nic o nasi online reervaci a nemluvi anglicky. Klice ale dostanem, pokoje jsou malicke, ale staci.

Chvili spocneme a vyrazime do mesta. Berem to tuktukem, protoze moc netusime, kde jsme. Nechame se vysadit na trhu, kde prodavaji cerstve bagety na x zpusobu, palacinky, lao kavu a ovocne koktejly (13). Hned si davame palacinky s kavou a pokracujem pres turisticke centrum, ktere je hned u baget, dale do mesta. Prochazime mesto krizem krazem. Pres trh s cerstvimi rybami, masem, ktere odubuji mouchy, zeleninou, oblecenim atd.

Mijime prvni chramy, vetsinou vstupy za 20. Stavujem se v Saffron coffee, kde stoji za to akorat jahodove smoothie. Wrap s kuretem na lao zpusob a Panini s kuretem nic moc, navic drahe (za dve male jidla a smoothie nechavame 84). Jedine, co na tomto miste je zajimave, ze podporuji kavove plantaze v okoli, poucili a presvedcili mistni, ze maji pestvat kavu (kdyz uz se nesmi pestovat opium) a veskerou urodu odkupuji.

Mesto je krasne, utulne, hezke guesthousy, restauarce. Vsude jsou Francouzi, mnisi a je tu draho. Levna mista (jidla za 10-15) se najit daji, ale trva to. Zajdeme do muzea a pak na thajskou masaz do cerveneho krize. Hodinova masaz celeho tela za 50. Pak nahodou objevujeme levny guesthouse s jidlem. Nabidka je mala, ale nam staci. Davame si pecenou ryzi (za 10), kterou pan pripravujeme primo pred nami a vyborny bananovy a ananasovy koktejl (za 5). Za 30 odchazime najezeni a spokojeni. Dokonce maji wifi, tak muzeme zjistovat, jak je na tom olympiada.

Na zapad slunce mirime na stupu na kopci ve meste. Jsme tam docela brzo, ale zacina se to hromadit lidmi. Spis prelidnovat. Tak ani necekame na samotny zapad a utikame dolu, kde se otvira nocni trh se vsim moznym. Tady urcite neco koupime. Pesky mirime do naseho dalekeho guesthousu a u poulicnich prodejcu neodolame koblizku a jeste si davame pozdni veceri v hodne zapadle casti v mistni restauraci, kde na nas koukaji. Jsme mrtvi, chozeni po meste od 7 rana dalo zabrat, ale stihli jsme toho docela dost.

Dalsi den se nam nepodari vstat v 5, abychm stihli Tak Bat. V 10 si ve meste pujcujeme motorku a mirime po okoli. Jedeme do sloni vesnice, odkud se muze jet i na znamou jeskyni. Stavujeme se ve vesnicce, kde koukame na nejaky chram. Je tady hodne trhu a u jednoho stanku obhlizime laoskou whiskey, samotnou nebo ve sklenicce s hady. Pan nam dava ochutnat, jen tu cirou, bez hadu. Neni to spatne. Ma to 50%, ale docela jemne. Jeste nam dava ochutnat vino, neco mezi cervenym a ruzovym a hodne sladke. Vytahujeme nasi slivovici a davame mu ochutnat nazpet. Otrepe ho pekne a my si davame slivku, abychom vyrovnali pripadnou spatnou hladinu methanolu.

Vyrobu ryzove whiskey vidime nazivo, velky cerny sud, jaky jsme mivali na chalupe, zakryty nejakym vikem a ze sudu vede hadicka do dzbanu. Takze asi tak:D. Pokracujem dal do dalsi vesnice, ale do jeskyne nejdeme, docela drahe a hodne lidi. Tak jen prochodime vesnici, v restauraci s vyhledem na reku si dame pepsi a bagetu, kterou jsme si privezli z trhu. Odbocujem pak za sipkou za slony a vidime asi 6 slonu. Nevim presne jak to tady funguje, ale nekdo se na nich nechava svezt. My jen kupujem banany a krmime slune. Sloni vypadaji zdravi, tak snad se o ne dobre staraji. Kazdopadne moznost si osahat a nakrmit takove fajne slune, je perfektni.

Jedeme jeste k malemu vodopadu, ale chteji 20 za osobu, tak na to kaslem. Zkousim si ridit skutr a je to sranda. Na vecer jdeme do kavarny, kde se muzeme vyvalit a divat na film, davaji cosik o utoku na Kennedyho. Kavarna funguje I jako knihovna. Maji wifi, tak resime neco k vizum.

3. den

Opet se nam nedari vstat, Filipovi neni moc dobre, tak nespechame. Jedeme az vratit motorku, nasnidat se a rozhodneme se prejet lodickou na druhou stranu Mekongu. Tam si davame docela dlouhou prochazku kolem nekolika chramu (vstup 10). Je silene vedro, Filip je oslaben, tak ruzne spocivame. Nekdy odpoledne se dostavane zpatky na druhy breh a zapadame do knihovno kavarny s wifi, kde se Filip leci zazvorovym cajem, a vyplnujem dalsi papiry k vizum apod. Takovy odpocinkovy den. Filip pak jde pujcit motorku a ja prochazim a nakupuji na trhu. Cosik zblajznem, koupime si pivo na pokoj a jdem brzo spat, at rano konecne vstanem.

4. den

Dari se nam vstat, ale kupodivu prsi a nemuzeme sehnat recepcni s guesthousu, abychom se domluvili, ze si tam po check outu nechame batohy. Mijime tak mnichy, prochazejici po nasi ulici. Konecne vyrazime, stavujeme se na snidani, omeletu s ryzi. Ocividne jsme uplne mimo protoze cekame dlouho, ostatni dostavaji jidlo hned a vsichni ji polevku.

Poradne zasyceni mirime k nejvetsimu z vodopadu v okoli, na miste jsme skoro prvni, vesnicka jeste neni poradne otevrena, ale u hodne pani si dame caj. Pak pres medvedi stanici jdeme k vodopadu. Medvedi jsou super, akcni, mali, a je jich tak 10.

Vodopad vypada krasne, bazenky s tyrkysovou vodou lakaji, ale zatim je troche chladno. Vysplhame se nahoru nad vodopad, kde jsou male ciste tunky a pan si tady opecovava zahradku. Ukazuje na bambusovy vor, a tak se na nem Filip projizdi kousek dal, odstouchava se tyci. Pak se jeste nalozi do tunky a je stastny:D Zacina se to tu hromadit lidmi a tak druhou stranou mirime dolu. Tady se to uz taku docela zalidnilo, ale v nejvetsim bazenku se koupou max 2 lidi. Voda je ledova, ale po chvili plavani se zahreju a je to super. Filip pak skace do tunky ze stromu.

Az se vyblbnem, tak mirime z parku pryc a jedem na motorce zpatky. Dame si obed a shake u naseho levneho pana. Pak se jeste naposledy projedem mestem na motorce a zajdem si na kafe s vyhledem na reku. Pak uz jen guesthouse a nocnim autobusem do Vientianne.

12. DEN - Ban Na Hin / Ban Khoum Kham

V rannich hodinach jsme ve Vientianne, tuktukem se nechame svezt kamsik k rannimu trhu, ktery neni tam, kde jsme ocekavali. Tak se projdem nekam smerem vic do centra, zapadneme do skandinavske pekarny na snidani a zjistujeme, co dal. Podle vseho by zhruba za hodku a pul mel odjizdet autobus do vesnicky u jeskyne. Tak rychle posnidame, seberem tuktuk – asi nejpomalejsi na svete, po skoro 45min jsme na nadrazi a tak tak stihame bus. Nekdy v odpolednich hodinach vystupujeme ve vesnici Ban Na Hin, vzdalenejsi vesnice od jeskyne. Cca 50 km. Projdeme par guesthousu a pak si za 50 000 kupujem pokoj. Docela prijema zmena po 120 v Luang Prabang.

Na to ze ve vesnicce nic moc neni a kolem je tak akorat jeskyne, tak je tady az nepochopitelne moc guesthousu. Mnohe z nich docela dobre vyhlizejici. Dokonce je tu jeden obrovsky resort. Motorky pujcuji jen manualni, ale vesely majitel restaurace nam rika, ze to je lehke a ze to Filipa nauci.

Do jine restaurace jdeme na jidlo, klasiku smazenou ryzi, dobrou a pivo. Pak se vracime jeste k veselemu panovi na dalsi pivo. Vykladame, pak jeste chvili s panem, kdy se nam snazi vysvetlit, ze mlady kluk, ktery prisel a dal mu penize, chce od nej koupit kohouta a vzit ho do Vietnamu. Prvni nechapeme jestli kluk nebo kohout je krasny, pak pochopime, ze kohout je krasny, proto ho veze do Vietnamu, kde ho necha. Filip se jde kouknout, jak hledaji kohouta, ale nemuzou ho najit.

Druhy den rano je pekna kosa a vitr. Vykaslem se na pujceni motorky a do jeskyne dojedeme tuktukem, ktery tam jezdi kazde rano v 10:30. Stihneme snidani u stejneho pana jako veceri, pokecame s Nizozemci, daji nam nejake tipy a pak jedem.

Zaplatime 124 za vstup a lodku pro nas dva, pujci nam baterky zdarma, neb nase celovky jsme si uspesne zapomneli. Vyfasujem zachrane vesty a uz sledujeme naseho lodnika a vchazime do jeskyne. Docela velka. Okamzite citime vlhko a teplo. Jeste je tady docela dost svetla, vidime ruzne lodky, hodne z nich potopenych. Lodnik zacne vylivat vodu z jedne z nich, my se musime kousek prebrodit za nim. Voda je prekvapive pruzracna a tepla. Nasedame do dlouhe, melke lodky a jedem.

Hned jak se dostaneme kousek od vchodu do jeskyne, tak se vsude rozprosti naprosta tma. Svitilny nejsou buhvi jak vykonne, ale lepsi nic. Chvili jedeme a zkoumame obrovskou jeskyni. Zachvili se musime prebrodit, lodnik nas smeruje kudy mame jit a rika, ze nas vyzvedne na druhe strane.

Prochazime nasvetlenou casti jeskyne,kde jsou ruzne stalagnity, stalagnaty. Krasne. Dojdeme k lodnikovi a jeste pak asi 2x behem cele plavby vystupujem a brodime se pres melka mista a lodnik pretahuje lodku. Po 7 km dojedeme na konec jeskyne a doplujeme do male vesnicky, kde mame kratkou prestavku. Trochu to vypada, ze nas tam schvalne vezou, abychom udelali kseft prodejcum. Ale nikdo neni urputny a nic nam nenuti. Je docela chladno, tak poprosime o teply caj. Pani z termosky naliva zeleno hnedou teplou vodu, ktera vypada jak caj. Ale kdyz teprve pak prihodi cajove listky, tak usoudime, ze to asi byla jen tepla voda z reky. Chutove docela spatne. Nic moc nam to neudela, ale bricho nam vecer troche skrouma.

Pak uz se stejnou cestou dopravime zpet. Z arealu jeskyne vychazime za 5 min 15:00. Tuktuk by mel jet ve 3 a pak ve 4. Nikde nic nevidime, tak jdeme smerem do vesnice. Ptame se v restauraci, kde nam rika, ze mozna tuktukem bude, mozna ne. Tak si davame narychlo jidlo. Tuktuk projizdi, tak mavame, pan nam taky mava, ale odjede. Zaciname byt trochu nervozni. Jdeme dal do vesnice. Nic nejede. Tuktuky v opacnem smeru nam rikaji, ze nic uz nepojede a ze oni nas tam nevezmou, protoze je to drahe. Nebo bychom museli zaplatit snad trojnasobek bezne ceny. Jdeme stale dal, ale vime ze 40 km neujdeme. Snazime se ukecat dalsiho tuktukare, ale bohuzel. Kluk na motorce se nabizi, ze za trojnasobek bezne ceny nas tam hodi. Nechcese nam, ale moc moznosti nemame. Blizi se minivan a tak mu davame posledni sanci, jinak berem predrazenou osobni prepravu. Minivan je plny falangu, maji dve mista volne a do vesnice nas hodi. Oddychnem si. Holky z minivanu pak potkamave jeste dvakrat na dalsich cestach.

Na veceri jdeme do jakesi velke restaurace. Pred ni stoji asi 6 obrovskych drahych aut. Jsme tam jedini bili. Pak jen skupina asi 7 chlapku v oblecich a maji prostreny stul, nachystane talire. Asi nejaka mafianska vecere. Pak jdeme jeste do jedne restaurace, kde by mela byt jedina wifi siroko daleko. Dame si palacinku, pozjistujeme nejake veci a jdem spat.

Rano poberem od oblibeneho a zaroven jedineho otvreneho pana bagety na cestu. Je zima,tak se omlouva, ze otvira pozdeji, vypada docela rozespale. Jeho otec docela umi anglicky, tak si chvili popovidame, chvali batohy se kteryma vsichni cestuji. Pak nasedame do tuktuku, kterym jedem 4 hodiny do Tha Kheak. Nastupuje cim dal tim vic lidi. Sem tam nekdo blije nebo cura nebo rve mimino. Docela sranda. Cestou si koupime jejich prazdne smazene nic (neco jako koblih). V Tha Kheaku na nadrazi nic moc neni, tak koupime varene kukurice, oblibene oplatky a jedeme do Pakse. Autobus samozrejme nezajizdi do mesta, tak bereme tuktuk. Vyhlidnute ubytovani je plne. Jdeme se k indovi najist a davame si vyborne alu gobi a chicken masala s chlebem a super lassie a shake. Mnam.

Pak obchazime hotel po hotelu a nemuze nic sehnat, vsechno je plne nebo nad 100 000 kip, co jsme puvodne nechteli. Ale po obejiti celeho mesta nam nic jineho nezbyva a berem pokoj za 115 000. Pekne ciste, velke, extremne papirove steny, ale ok.

15. DEN - PAKSE – BOLAVEN PLATEAU

Rano vstavame brzy a jdeme zkusit stesti v doporucenem hotelu, volno maji, tak hned bereme na pozitri noc. Pujcujeme si tam dokonce automatickou motorku a vyjizdime po kavovyych plantazich, vodopadech atd.

Zase jsme v sedle a je nam dobre. Docela brzo prijizdime k vodopadu, kde zastavujem docela nahodne. Za symbolicke vstupne se ocitame v jake turisticke vesnicce, ktera ukazuje, jak ziji mistni kmeny. Jsou tam nejake bungalovy v dzungli, velka restaurace a docela velky vodopad. Testujeme shake z golden egg fruit – barva jak mango a chutna to jako sadra. A druhy z nejakeho bileho ovoce, ten byl dobry a osvezujici.

Jedeme dal klidnou vesnickou krajinou a zabocujeme, kam smeruje cedule testovani kavy a homestay. Jsme u Mr. Vieng (nahodou nam ho kdosi drive doporucil). Pekny dreveny dum, mezi kavovniky. Houpaci site a klid. Davam si ledovou kavu s mlekem, Filip klasickou. Mr. Vieng nam prinese misku s banany a orisky a mele kavu. Je to maly pan, tak kolem 30, takovy gizd usmevavy. Je tu skvele a jsme tu tak dve hodiny. Povidame si s Mr. Viengem o kave, o Laosu o jeho podnikani s kavou. On u toho prebira kavova zrna, aby ty skarede dal pryc. My jen relaxujem, davame si jste jednu kavu. Kecame s Francouzi, kteri jsou na cestach 10 mesicu. Mr. Vieng se s name louci, ze musi jet na postu, protozer mu kamard poslal mocca konvicku z argentiny nebo odkud. Tady to je extremne drahe.

Jedeme dal, do vesnice Tad Lo, ktera je pro turisty, kteri delaji okruk na motorce a kteri miri k vododpadum v okoli. Vesnicka je malicka a fajna. Kupujem si noc v bambusovem bungalovu u reky za 40 000 kip. Pak si ve vesnici dame u extra levne pani super veceri. Kari zelenina, sticky rice, konecne zkousim papaya salat. Vsechno vyborne a jsme prezrani. Zastavuje nas postarsi pan, jestli nechceme jit na tradicni slavnost do dalsi vesnice, kde maji tancit, obetovat slepice a tak. Shani vice lidi. Odchod s pruvodcem mel byt do hodiny. Nakonec se po dvou hodinach dozvidame, ze uz je asi pozde, ze tam pruvodce nikoho uz nevezme a rikaji nam o ranni slavnosti, kdy budou zabijet buvola, v 5 rano. Ostatnim lidem se moc vstavat nechce. Tak to nechavame byt a mozna se tam rano kouknem sami.

Objedem si jeste okoli vesnicky, mali kluci se s name zkousi bavit anglicky. Dame si pivo a jdem spat.

V 5 rano nevstavame, ale kolem 7 odjizdime, majitelka bungalovu nam dava naramek a preje hodne stesti. Jedem se kouknout do vesnicky s buvolem, na zacatku vesnice nam reknou, ze pokud hledame vodopady, tak jsme spatne. Nekolik lidi drepi na zemi a cosik delaji, pak nam dojde, ze zpracovavaji onoho buvola, videla jsem, jak tahaji streva a tak. Tak se otacime a jedeme dal po trase do Paksongu, kde si akorat dame kavu. Pak v predrazenem resortu mini porci ryze a kurete. Mijime nekolik vodopadu, ale vsude se docela dost plati a podle vseho tyto vodopady nemaji byt nic moc.

Docela brzo se vracime do Pakse, tak se vklidu ubytujem a odpocivame v chladku na pokoji. Zajdeme si na vecer k indovi, zase se vyborne precpem, naplanujem co dalsi dny. Vecer koupime listek na bus do Siem Reap a rano vyjizdime.

17. DEN - Cesta do Siem Reap

Nejvic zdlouhava cesta. V cili jsme meli byt kolem pul 9 nebo pul 10 vecer, ale dorazime kolem 1 rano. Vrhaji se na nas tuktukari. Ubytovani v Green house Guesthouse. Tuktukar nas dlouho ukecava, at si ho objedname na zitra na cely den na prohlidku chramu. Pry nema dost prace, tak by se mu to hodilo a dava nam dobrou cenu. Ale volime kola, tak ho odmitame.

18. DEN - SIEM REAP

Trochu vic pospime, dame si shaky a ovocny salat a srandovni toast u super mile pani hned vedle hotelu. Pujcime si kola a jedeme k chramum. Zaplatime $40/osoba/3dny a jako prvni mirime do Angor wat. Pred chramem nechavame kola, tuktukari, pruvodci, prodavaci vseho mozneho se na nas sesypavaji, ale mizime. Jeste nas odchydnou mistni a chteji se vyfotit s Filipem. Obdivuji jak je vysoky (188cm) a stavi se vedle nej a foti se. Pak jeste rikaji, ze je pekny ama hezky nos:)

Prochazime Angor Wat, ktery je obrovsky, prochazime ruzne ulicky a zakouti. Vystoupime I do nejvyssiho bodu, odkud je hezky vyhled. Ale slunko pece a vsechno je v dost velkem oparu, takze na foceni to vidime az pri vychodu nebo zapadu slunce.

Dame si obed u stanku, drazsi nez kdekoliv jinde, ale porad najist se u jedne z nejnavstevovanejsich pamatek sveta za $5 se porad da. Zkousim mistni kureci lok lak, je to dobre. Ditko k nam prichazi zebrat a prodavat pohledy. Naucene to maji hezky. Ale nastesti moc dlouho neprudi.

Kousek od Angoru jdeme na mensi chram na kopci, jdeme cestou kudy chodi sloni, ale zadneho nepotkavame. Chram se opravoval, ale mohli jsme na nej vystoupat, tak jsme meli krasny vyhled na okoli. Ale je horko. Pak jedem dal, mijime Bayon (chram s tvaremi) a mirime do stareho chramu v dzungli, ktery se ale nedostavel, protoze do nej uderil blesk a to povazovali jako spatne znameni, tak se se stavbou prestalo.

Cestou potkavame opice. Schovame si blyskave veci, ale tyhle jsou poctive a nekradou. V chramu je malo lidi a chram je krasny, zajimave prorostly a nedostaveny. Jeden z nejlepsich. Pred zapadem slunce se vydavame zpet, u jakesiho zabiho jezera fotime kycovity zapad slunce a pak se dostavame do silene dopravni spicky. Na kolech s to nastesti docela da projet.

Na veceri jdeme na doporuceni trip advisoru do Old house restaurace, kousek u zname pub street (mala verze khao san road). Davame si za $6 3chodove menu. Salat s pomelem a papaya salat (je v nem shrimp pasta a rybi omacka, takze nic moc). Pak green curry s kuretem a kureci sataya (kureci spizky na spejli) s peprovou a oriskovou omackou. Mnam. A jako desert sticky rice s mangem a peceny banan. Jsme prezrani a mrtvi.

Druhy den si privstanem a za tmy vyjizdime na vychod slunce na Angor Wat. Je tady plno, vic nez vcera. Filip zustava u vstupu a ja pokracuji ke znamemu jezirku, odkud pochazi nejznamejsi fotka s angorem odrazejicim se na vodni hladine. Mnoztsvi lidi je docela odrazujici, ale vychod slunce za to stal, ikdyz to asi nebyl nejhezci vychod slunce na svete. Ale neco to do sebe urcite ma.

Pak Filipa ukeca holcina na snidani, tak si jdem sednout, chceme jen kavu, ale rika, ze pokud si dame jidlo, tak kava bude zdarma. Dame si aspon palacinku na pul a pak pokracujem do vzdalenejsiho chramu v dzungli (ten s Larou Croft). Je tady strasne moc lidi a neni mozne udelat hezkou fotku, aby se tam nekdo nevecpal. Ale asi dvakrat nekde zakempime a cteme si a je to fajn. Dame si obed u pani, ktera je nadsena, ze ukecala nejake zakazniky. Davame si koktejly a nejakou pecenou zeleninu s kuretem, pry tradicni khmerske a asi ryzi.

Pak pokracujem kousek k mensimu chramu, s ktereho je pekny vyhled a pak kempime pred chramem a pod stromem ve stinu si zdrimneme a nabereme sily na dalsi pochodovani. Pak se kouknem na sloni terasu, pozirame ananas a nejake mango, co asi mango neni. Pak jeste posledni chram, Bayon, kde se na nas vsude kouka vysmaty budha. Docela dost lidi, ale da se. Chram je hodne clenity, na nekolik pater, ruzne male jakoby podzemni ulicky. Super. Potkavam opici, ale moc ji lidi nezajimaji, tak mizi nekde v chodbach.

Pak uz odjizime, at se jeste pred spickou dostanem do hotelu. Mirime pak na trh a k pub street. Konecne vidime smazene hady a pavouky. Na jidlo se stavujem skoro do prvni restauarce, ale vypada utulne. Davam si rybicku a Filip se nici burgerem. Na trhu nakupujem nejake obleceni, balzamy a tak. Sranda. Pak si pohodlne bereme tuktuka a odpadame.

Posledni den uz do chramu nejdeme a chteli jsme jet na plovouci vesnice k jezeru. Ale po zjisteni x informacich a spocitani veskerych nakladu to rusime, a volime neco, kde se nemusime bat, ze nas nekolikrat podvedou a neutratime skoro jak za angor. Davame si snidani v Papirovem tygrovi (snidane za 4.5 vcetne vajicek, slaniny, toastu, ovoce, palacinky, kavy a dzusu). Bereme si tuktuk a jedeme do muzea naslapnych min. Je to docela daleko, tak asi 45 min jedem. Tam tak hodinku stravime, tuktukar na nas ceka a jedem zpatky. Muzeum je male, ale da se docist docela dost informaci. Pak si uz jen kupujem jidlo a shaky na cestu a jedeme busem do Phnom Penhu.

Cesta vpohode. Mesto na prvni pohled vypada spinave, vsude odpadky, a je obrovske. Vystupujem z busu a uz se na nas vrhaji tuktukari. Tohle nas nebavi. Pak s nekym sharujem tuktuk a nechame se odvezd do naseho vzdalenejsiho guesthousu. Projizdime temnyma ulickama, ale nakonec vporadku dorazime. V hotelu nemaji nas booknuty pokoj, tak za stejnou cestu dostavame pokoj s klimatizaci. Neni spatne.

21. DEN - Phnom Penh

Nespechame, v poklidu snidame v hotelu. Okoli nic moc neni a pak se nechame dovezt do skoly/byvale veznice Pol Pota, S-21. Vstupne $2/os, ale berem si jeste pruvodkyni za $6. Kdyby nemela vadu reci a trosku lepsi anglictinu, tak bychom se mozna dozvedeli vic, ale I tak se vyplatila.

S pruvodkyni travime asi neco pres pul hodky a pak si jeste znovu sami prochazime mistnosti a cteme ruzne pribehy a informace. Kdybychom chteli, tak se muzeme pobavit s jednim z lidi, kteri veznici prezili (prezilo 7 lidi, momentalne jsou nazivu 2). Pak nas hromady tuktukari snazi ukecat na Killing fields, ale tam uz nepokracujem. Pan prodavajici ananas se nas snazi natahnout, ale vesele si rikame o spravnou cenu, tak se zasmeje s nama a dostavame, co mame. Berem tuktuka do mesta a prochazime mesto, ale nic moc.

Zakotvime ve stresni restauraci/guesthousu, kde obedvame a davame si drinky a cteme si a mame se fajn. Backaper 11 nebo tak nejak, vypada to na super misto. Vedle promitaji filmy, moderni, ale I historicke o Kambodzi nebo ktere se odehravaji v Kambodzi/Thajsku. Pak se prochazime po promenade kolem reky, lide behaji, hraji badminton....

Prochazime ulickami, ktere jsou zacpane bary a mladymi holcinami, ktere cekaji na zakazniky. Nic nevypada na dobre jidlo, tak se pak presunujem do jine ctvrti. Cestou potkame ruzne obchudky a Filip je nadsen z jejich designu kosil a bot. Bohuzel si nic nekupue a do ted lituje.

Den koncime ve vice zapadacke ctvrti s utulnya restauracema a bez nezletilych pracovnic. Davame si u vyborneho inda, mekoucke kuratko v chilli, placku s nejakyma omackama a jeste cosi. Vedle si pak u strasne mileho zdvorileho pana davame drinky. Pak uz jen na hotel a dalsi den hura pryc.

22. DEN - Kampot

Rano nestihame snidani, berem tuktuka na busove nadrazi a za posledni penize si kupujem na snidani koblizek, vodu a mandarinky. Cesta je ok a uz se zas ocitame ve vesnickach. Odpo prijizdime do Kampotu.

Nechce se nam hledat ubytovani, tak jdeme do prvniho. Asi nejhorsi ze vsech. Nefunguje voda, nemuzeme se hned ubytovat a tak. Ale dostavame pivka zdarma a nakonec nas ta jedna noc vyjde na $5. Coz se da. Zajdem na jidlo a shake ke Captain Chim. Pujcime si motorku a zajedem kouknout do vzdalenejsich bungalow na druhe strane reky. Filip se okoupe v rece a pohoda. U Captain Chima si domluvime tour na dalsi den a hotovo.

Rano si jeste prestehujeme veci do druheho ubytovani hned vedle, ktere je o poznani lepsi s extra milym aljaskym majitelem. Tour zaciname na solne farme, kde tvrde makaji postarsi babicky. Pak mirime tuktukem po vesnickach mezi ryzovymi policky a dojedeme k jeskyni. Do te vysplahame trochu do kopce, odkud mame krasny vyhled na okoli. V jeskyni je maly chramecek s krapnikem z roku cca 700. Pak jdeme skrze jeskyni ve tme, litaji nad nami stovky netopyru, ukazuji nam nejake vzacne kameny nebo krapniky. A vylezeme pekne pod kopcem. Super zazitek.

Dal tour pokracujje opet skrz vesnicky, kde na nas vsude pokrikuji deti a muzou se pretrhnout, jen aby nam rekli ahoj. Dale nas ceka peprova farma, kde nam Captain Chim vysvetluje, jak je to se vsemi druhy pepre apod. Pak mame prestavku v sidle farmy, kde je restaurace a kde si muzeme koupit kvalitni organicky pepr za drazsi ceny, ale neodolame. Pak nas vezmou do Kepu k mori, kde mame asi hodku a pul volno. Dostaneme obed – sendvic s kuretem, dobrota, a nejake to piti. Zajdem s na vybornou ledovou kavu, usneme na plazi a pak jedem kouknout na nejaky kralovsky palace, ktery je nic moc.

Pak jeste na jakysi trh, kde prodavaji vsechno mozne, susene, zive ci drcene krevety, grilovane ryby, ostatni potvory. Koncime u smazeneho koblizku a smazeneho bananu. Pak dame jeste koktejly a jsme spokojeni.

Pak uz mirime zpet do Kampotu, kde mame kratkou prestavkou a pak uz nas ceka vylet lodi po rece. Dostaneme pivko na osobu, sedneme do hodne jednoduche barky na zem a kochame se u zapadu slunce. Cesta po zapadu slunce trva jeste hooodne dlouho, je tma a nic nevidime. Zacina byt chladno a nechapeme ucel cesty. Pak lod zastavi a ukazuji nam svetlusky litajici vsude kolem. Chvili je pozorujeme. A pak uz hura domu.

Dalsi den si u aljaskeho majitele nechame objednat motorku a jedem se kouknout do Bokor National park. Na zacatku parku potkavame pstrosy, tak se nechavam klovat do hlavy. Helma od motorky je nastesti pevna. Pak uz vyjizdime do kopce, po serpentynach. Po nejake dobe zastavujeme u megalomanske docela nevkusne sochy jakesi bohyne. Pak zastavujeme u modelu, co hodlaji vybudovat v celem Bokor parku – obrovsky model s milionem luxusnich vilech, baracku, hotelu, kasin. Nepochopitelne. Jedeme dal a mijime obrovske hotel, pravdepodobne s kasinem. Vsude je pusto a objevuje se podivna mlha. Cilem je dorazit ke stare horske stanici, ktera byla uz parkrat opustena, nedostavena, objevila se v jakemsi filmu. I z teto budovy, I kdyz je stale nedostavena, je jakasi turisticka atrakce. Mlha vsude okolo tomu dodava uplne zvlastni naladu. Posledni zastavka je u vodopadu, ktery je ted vyschnuty. Zaroven tady ma byt jedina restaurace siroko daleko. Obrovska hala, jak telocvicna. Kuchari jsou obleceni jak v michelinske restauraci, kuchyne zari novotou a luxusnim nerezovym vybavenim. Ja hlad nemam, tak si dava jen Filip smazenou ryzi. Objednava si schvalne mensi porci. Dostaneme obri plnou misu s porci tak pro ctyri lidi. Jime a mame divne pocity. V jistem smeru to tady je pekne depresivni.

Vecer si uzijeme dobrou veceri u nas v guesthousu a zahrajeme minigolf. Dame pivka a pak pokecame s dvema britskymi pary.

25. DEN - Presun na Koh Rong

Rano uz pak bohuzel odjizdime, tak si dame jeste dobrou snidani a jedeme minivanem do Sihanoukville, kde se zdrzujeme jen na svacu a odjizdime lodkou na Koh Rong, ostrov cca 2hodky od pevniny.

Na lodi s name jede parta Kambodzanu s hodne velku zasobou piv. Jsou veseli, Filip dokonce dostane dve pivka. Kambodzane bali blondate Evropanky. My kecame v nasi koji s Finem a s Novo Zelandanem. Po prijezdu se jdeme kouknout do guesthousu vytipovaného z trip advisoru - White Rose Guesthousem, libi se nám a tak to hned berememe, což se nám tentokrat vyplatí a na dalsich 5 dni nemenime. Jdeme se projit po plazi, zeptame se v par vzdalenejsich bungalovech na ceny. A zakoncime to grilovanou barakudou na plazi.

White Rose Guesthouse se nachází vedle Dream Catch Inn, který by prý měl taky být vpohodě. Tato část se nachází hned po levé straně od mola, kam připlouvají lodě. Na koupání přímo před hotelem to není, ale stačí ujít pět minut a je to vpohodě. V noci je to tady docela klidné, tak se i vyspíte.

Mango's a Island boys jsou centrem nocnich party:) Mango's neměl nejlepší recenze na spaní, pokud nehledáte non stop party, tak bych sem spát asi nešla. Ale drinky míchali poctivé, výborný white russian. A ráno v deset vám barman s kocovinou s radostí namíchá long island ice tea:)

Čím severněji půjdete (nebo taky po pravé straně od mola) tím méně zabydlené to bude, více klidnějších bungalowů, ale ceny porostou tím víc, čím dál od "centra vesnice".

26. DEN - Koh Rong

Rano si davame snidani u nas v guesthousu. Elektrina nefunguje od pulnoci do 8 rano. Takze pred 8 snidane nejde. Ale ani to nepotrebujeme. Prvni se jdeme projit kousicek smerem na zapad ostrova, kde se nachazi skola. Mijime par domecku od mistnich, kde je hnusny bordel, tak trochu skladka. Pak se vydavame zpet na vychod, podel plaze. Pan nas laka na projizdku lodi. Zjistime veskere info, ale jdeme se pak poptat jeste jinam, kde je cena horsi. Odjezd je v 1 odpoledne, tak dojdeme zpet k panovi. Ten se ujistuje, jestli pijeme pivo. Jinak by nas pry na lod nepustil.

Dostaneme kazdy dve pivka a cekame na dalsi lidi. Pripoji se k nam jeden Holandan a tri americti doktori. Ti zminuji, ze na pivo moc nejsou, ze radsi whiskey. Nacez pan odpovida, ze neni problem. Ale nikdo to moc vazne nebere. Kdyz se pak premistujeme do lodi, tak hlavni kapitan jim predava flasku whiskey a at si uzijem. Tak jsme na lodi s dvemi Kambodzany, kteri anglicky moc neumi, ale vypadaji sympaticky. Davame se do reci s ostanimi, popijime pivka a whiskey a je nam super.

Prvni zastavka je u nedalekeho ostruvku, kde snorchlujeme. Vybaveni je v cene. Voda je super osvezujici, nejake rybky tady plavou, ale viditelnost neni nejlepsi. Na ostruvek se da dojet I na kajaku.

Pak zas nasedame na nasi barku, pokracujem v popijeni , plujeme dal od ostrovu a po nejake dobe zastavujeme a jdeme rybarit. Rybari tu hodne jednoduchym zpusobem, jen na silonove lanko namotane na lahvi nebo kotouci, na konci je hacek, na ktery vam nabodnou kus krevety. To hodite do vody a rybarite. Kambodzani maji prvni rybku za chvilku. Vsichni ulovi minimalne jednu rybku, spis vic. Ja neulovim nic.

Pak doplujeme na 7km dlouhou bilou plaz - Sok San Beach, ktera se nachazi na zapadni casti ostrova. Bud se tam da doplout lodi, nebo 45 – 60 minut pesky skrz dzungli. Na plazi moc lidi neni, jen tak zevlime, kecame, dopijime whiskey i pivka. Nasi Kambodzani mezi tim rozdelavaji ohen a griluji rybky, ktere jsme ulovili.

Jednoduche, ale dobre. Cekame do zapadu slunce a pak nas lodi vezou zpatky na plaz u guesthousu.

Pekne pohodovy vylet. Nejednalo se sice o nejake silene poznavani okoli nebo kdo vi co, ale stalo to za to.

Dalsi rano probiha vicemene podobne, pohodicka, snidane, kavicka. Dneska se rozhodujeme jit se projit na 7km plaz, ale tentokrat pesky, dzungli. Cesta nam trva cca 45 min. Trochu do kopce, pak po kamenech s par lanama a zase z kopce. Nekde strasi, ze jsou tady jedovati hadi, ale nepotkavame nic, krome par stenat a psu, kterych jsou tady stovky.

Na plazi jen tak relaxujeme, cteme, opalujeme, cachame se ve vode. Voda je krasne cista, azurove modra. Vsichni strasili, ze v pisku jsou nejake pisecne blechy, ktere stipou a je to hodne neprijemne. Ale nemame jediny problem.

Na bile plazi je jeden bar a jedna restaurace. Davame si v restauraci pecenou ryzi, protoze nic jineho uz nemaji. Dosli jim zasoby.

Zavcasu odchazime at nejdeme za tmy. Cesta zpet je dobrodruznejsi, protoze se po lanech splhame po kamenech. Ale je to sranda.

Vecer si na plazi davame nejaky drink a veceri.

Dalsi den nikam nejdeme ani neplujeme a uzivame si plaze na nasi strane. V jednich bungalowech maji super pohodlne kresilka u plaze, tak zapadame tam, davame si neco k jidlu, k piti, cteme si, houpeme se na houpackch, fotime slepice, kachny, kurata.

Na dnesek jsme si naplanovali dalsi vylet lodi. Chteli jsme se podivat na druhy vetsi ostrov, Koh Samloem. Cenove to bohuzel nevychazelo nejlepe. Ale nakonec se nam podarilo sehnat jakehosi Daveho, ktery nas tam pry vezme za lepsi cenu, sehnal dalsi lidi. Meli jsme jet na druhy ostrov, zase snorchlovat, rybarit a pak zpet. Dojizdime na nejblizsi cas druheho ostrova. Hned v nejblizsi restauraci nam Dave domlouva obed. Jsou to jeho znami a pry nam uvari tradicni jidlo. Mame tak hodku, tak se jdeme kousek projit a davame se s ostanimi piti v krasne restauraci primo na pobrezi. Sedi se na zemi na polstarcich, maji tam plno houpacich siti, nejaky kluk hraje na kytaru a vsude kolem nadherna modra voda.

Vracime se na obed, ale vsechno nejak trva. Dostavame nejakou polevku, nejak zvlastne pripraveny lilek, ryzi a cosik. Neni to spatne.

Vsechno se nejak protahlo a kdyz jsme zpatky na lodi, tak se dozvidame, ze pry to dal na tom ostrove uz nestihneme (chteli jsme na jednu konkretni plaz, ktera byla vychvalovana). Nejsme moc s FIlipem nadseni, ale druha cast posadky o tomto planu ani moc nevedela a pocitali s rybarenim a zapadem slunce na 7km plazi u nas na ostrove. Rikame Davemu, ze bychom to mohli zkusit, ale po nejake dobe nam znovu rika, ze to nepujde, ze jsou docela velke vlny a vitr a lod jede pomalu a ze na ten zapad slunce musime byt zpet.

Tak co uz, jedeme zpatky a cestou rybarime. U toho se sekame docela dlouho, ja zase nic nechytnu. Ohen rozdelavaji primo na lodi a grilujeme tam. Tyhle rybky, ale nejsou tak dobre jak predtim. Navic mi zacina byt nejak divne, tak snim tak pulku jedne mini rybky a mam dost. Filipovi taky moc nechutna. Pry jsou to spis asi nejake koralove rybky, ktere se snad ani moc nelovi.

Doplujeme pak teda na 7km plaz, chvili jsme ve vode, cekame na zapad slunce a pak nabirame jeste spoustu dalsich lidi, kterym se nechce slapat pesky, ale za par dolaru se svezou. To byl pravdepodobne ten hlavni duvod, proc jsme se museli vratit na tuto plaz. Prece by si nenechal ujit kseft.

Ja se nejak motam a je mi divne, chvili usinam na pokoji. Filip se zatim naji u nas v guesthousu a jdeme se pak projit. Potkavame se v hospode se Slovenkou Zuzkou, se kterou jsme pres den byli na lodi. Ani pivo si nedavam. Ale pozdeji zacinam mit konecne chut k jidlu, tak si koupim krabicku cerstveho ovoce a da se.

Kdyz se setmi uplne, tak se se Zuzkou jdeme koupat a pozorovat svetelkujici plankton. Zuzka se tak koupala na 7km plaza, kde byla uplna tma. Tady to trochu rusi svetlo v dalce z guesthousu, ale moc to nevadi. Ikdyz se dokazi predstavit, jak to musi vypadat na odlehle plazi bez jedineho naznaku svetlo. Trochu nas mrzi, ze jsmena 7km neprespali pres noc pod sirakem. Ale uz to bohuzel nestihneme. Uzivame si svetelkujici plankton a je to bozi:)

30. DEN - Posledni den na Koh Rong a presun do Sihanoukville

Ceka nas posledni den. Meli sme odjizdet hned ranni lodi, ale nakonec si domluvime, ze si muzeme vymenit listky a jet pozdeji. Nechce se nam odtud. A radsi nez abychom byli v turistickem Sihanoukville, tak stravime pul dne jeste tady. Hned brzo rano jdeme pesky na 7km plaz, kde si naposledy uzivame raje.

Po poledni mirime zpatky, davame rychlou sprchu, obed u nas v guuesthousu, ktery je zas vyyborny – fish and chips. Ale rybka je tak dobra a korenena mistnim peprem. Mnam.

Kolem 3 odplouvame trajektem. Listky nakonec pouzijeme ty stejne, takze ani nemusime doplacet vic. Do Sihanoukville jedeme I se Zuzkou.

V Sihanoukville se snazime najit ubytovani, ale vsude je beznadejne plno. Hodinu hledame a nic. Pak se dozvime, ze je Mezinarodni den zen, ktery tady slavi ve velkem a maji prodlouzeny vikend. Takze vsichni mistni jsou tady v primorskem letovisku na dovolene. Nakonec nas nejaky tuktukar ukeca, ze jeho sestra ma nove otevreny hotel a ze ma volny pokoj. Cena sice neni nejlevnejsi, ale kdyz se podelime ve trech a vzhledem k tomu, ze nam ani nic jineho nezbyva. Tak to bereme. Tuktuk nas tam hodi zadarmo, je to prece v rodine.

Neni to moc daleko od centra, nove postavene, dostavame cerstve dodelany pokoj. Vidime, ze nektere pokoje jsou cerstve vymalovane, nekde je jeste leseni a tak. Ale pokoj je obrovsky. Daji nam tam jeste matraci na vic, at se vsichni vyspime. A hotovo.

Uz je docela pozde, tak nemirime na puvodne planovany festival, ktery je az na zname Otros Beach. A jdeme se kouknout na nejaky jiny concert, o kterem jsme se dozvedeli.

Je tady million lidi, jen Kambodzane. Obrovske podium s mistnimi popovymi hvezdami. Stanky s jidlem a pivem. Jsou tu cele rodiny, ktere pozoruji show. Chvilku pobudem, dame si nejake sladke oplatky a jdeme zpet.

Mijime nejake namesti, na kterem je tak 30 malych hospod/stanku – jedna z nich pry ma byt ceska. Prochazime mezi stanky a vidime mladoucke Kambodzanky, ktere se nakroucaji a snazi se zalibit potencialnim zakaznikum. Mijime par postarsich a pritloustlych Nemcu a dalsich Evropanu… No…tady asi nebude nic co bychom vyhledavaliJ

Zapadnem na hotel a dem spat. Zuzka odchazi nekdy kolem 5 rano. My s Filipem kolem 6.

31. DEN - presun do Bangkoku

Ceka nas dlouho a kdo vi jaka cesta do Bangkoku. Spolecnosti nabizi prime linky az do Bangkoku, ale po precteni vsehomozneho, tomu moc neverime. Radsi si kupujeme jizdenky jen do Koh Kongu – posledni mesto v Kambodzi pred hranicemi s Thajskem. Tak jako tak bychom tam museli prestupovat. Ale radsi si to chceme udelat v nasi rezii.

Autobusem vpoho prijizdime na hranice. Hranici prechazime bez vetsich problem a vstupujeme na Thajske uzemi. Od tamad si domlouvame prevoz dodavkou do dalsiho mesta na trase, do Tratu.

Z Tratu pak jedeme uz poslednim busem primo do Bangkoku.

Pokud si v Sihanoukville koupite cestu primo do Bangkoku, tak vsechny tyto prestupy musite taky absolvovat. Cenove to vyjde vicemene na stejno.

Do Bangkoku prijizdime nekdy po 10 vecer. Ocitame se v civilizaci. Taxikari se nam snazi namluvit, ze nas vezmou za super cenu 600 bahtu. Slevuje na 500. Ale nedame se. Tuktukar nam to nabizi za 250. Ale pored se nam to nezda. Nastesti chytneme nekoho na informacich, kde nas nasmeruji na normlani mestsky autobus, ktery jede na znamou Khao San Road. Chvili cekame nez vyjedeme. Pak ale uz prijde pruvodci, u ktere se kupujeme listek – za 8 bahtu na osobu. No musime se smat:D

Autobus nema okna, vubec nevime kam jedeme. Je tma a teplo a tesime se az budem na pokoji.

Hotel rezervovany nemame, takze zkousime na slepo. Nekde maji plno, nekde to je drahe. Skoncime v nejakem obycejnem hotelu za cca 300bahtu. Pokoje nic moc, ale koupelnu to ma a vyspat se tu da. Zustavame tu I na druhou noc. Uz se nam nechce hledat nic jineho a je nam to fakt jedno. Hlavne, ze jsme kousek od centra.

32. DEN - Bangkok

Ceka nas nas jediny den v Bangkoku. Puvodne jsme na nej meli rezervu tak 3-4 dny. Ale nakonec jsme dali prednost jinym vecem a nejak se nam nechtelo z Koh Rong ostrova.

Hned rano se dozvidame ( po nekolik tydnech cekani), ze nase viza na dalsi rok v Kanade byla schvalena. Jsme stastni a nas smutek z bliziciho se odjezdu mizi, protoze vime, ze nas uz brzo ceka dalsi dobrodruzstvi v Kanade:)

Chvili se projdem po meste, vyberem jeden chram, kam bychom se chteli kouknout, ale zrovna tam maji mnisi jakesi modleni, tak se tam az do odpoledne nemuze. Tak na to kasleme a jedeme se kouknout do moderni nakupni ctvrti Siam Center. Jen tak tady bloumame. Pak zajdem do Pratunam Market, ktery je kousek odtud. Prodava se tady strasne moc obleceni – ani ne klasicke thajske, ale spis I zapadni styl. Filip si koupi nejake kratasy.

Pak se vratime na Khao San road, kde zacneme slavit a popijet drinky, jdeme na nejakou akci 3 za cenu dvou. Pak prochazime mezi stanky a nakupujem nejake suvenyry a darky. Filip u toho popiji slivku, tak ma docela trpelivost s mym vybiranim:) Pak popijime jeste nejake pivka, slivku a uzivame si nas posledni den.

33. a 34. DEN - Bangkok - Bombay - Londyn - Vídeň - Brno - Ostrava

Ráno se dospíme, pobalíme, zajdeme si na poslední thajskou snídani a vydáme se na autobus. Nechtěl se nám řešit nějaký extra letištní autobu, tak jsme se rozhodli jít na klasický městský autobus, který nás měl hodit na metro, které by nás dovezlo přímo na letiště. Vyjíždíme s docela velkou rezervou a ještě, že tak:) Autobus nejprve dlouho nejede a pak nás bere úplně opačným směrem. Nikdo neumí anglicky, tak někde téměr uprostřed dálnice vystupujeme z autobusu a chytáme tuktuk, který by nás měl hodit na metro, kterým se už někam dostanem. Máme poslední drobné, takže to ukecáváme hodně levně.

Na letiště přicháme tak tak, ale jsme rádi. Taaak a po 37 hodinách cestování jsme doma v posteli - naprosto vyřízení. Ať žijí levné letenky:)

První let utekl rychle ale pak nás čekal 8hodinový přestup v Bombay, kde naštěstí mají vymyšlené fajné lenošky, do kterých se natáhneme a spíme. Let do Londýna uběhl docela rychle a pohodlně. V Londýně zásadně ubylo snědých Indů a přibylo bílých zrzků. Neodoláváme croissantu zapečenému se šunkou a sýrem a slaninou a evrospkému stylu kávy.

Ve Vídni téměř na minutu přesně stíháme Student Agency Autobus do Brna. V Brně si stíháme koupit pizzu a vodu a už sedíme ve vlaku do Ostravy. Během těchto posledních dvou hodin jsem už docela zoufalá a nemůžu se dočkat domova.