ROCKY MOUNTAINS - CERVENEC 2013

 

Napsáno jaro 2014.

 

Léto v Kanadě, pár dní volno, poslední příležitost pro Martina tam jet, protože pak se vrací do ČR. Docela dost peněz na účtu, tak si jedem užít trochu té pravé Kanady. Vyrážíme ve třech našim autem Bernardem (GMC Safari, místo pro 8 lidi). Bereme všechno na kempování, sportovní vybavení a jedem:)

 

1. DEN

 

Ráno vyjíždíme směr Rocky Mountains/ Skalnaté hory. Bereme to přes Okanagan ( do West Kelowna cca 400km), kde se koupeme v jezeře, procházíme ořechovou farmou, nakupujem výborné třešně a broskve u místních farmářů a testujeme vina. $3 za ochutnání 4 vín (2 bíle, 2 červené), jsme tři takže celkově ochutnáváme 12 různých vín a všechny jsou hnusné. Ne že bychom se v tom nějak extra vyznali. Ale nevoní to, nechutná to. Vináren, kde ochutnat je tady několik a bohužel nevím přesně, kde jsme byli my.

Popojíždíme dalších 350 km a končíme v Golden, kde si nás bere na noc na krk Andělín a úspěšně se opíjime v místnim baru. Andělíne, děkujeme:)

 

2. DEN

 

Venku je hnusně, šedo, sem tam mrholí. Nevadí nám, že máme kocovinu a vstáváme až kolem poledne. Cílem dnešní cesty je, se dostat do Canmore (cca 160 km) a dělat společnost Lucce a Radkovi. Cestou se stavujeme u historické železnice, která vede skrz kopec. Spiral tunnel.

Další zastávkou je veleslavné Lake Louise. Je pořád docela mlhavo a šedo, takže nával turistů není až tak hrozný. Zkoušíme vodu, která je sice krásně blankytně modrá, ale ledová jak pes. Děláme krátkou procházku kolem jezera, pořizujeme kyčovité fotky. Navštěvujeme interiery fancy hotelu a míříme dál.

Dnešní den zakončujeme v Canmore, příjemně malém a útulném městečku obklopeném horami. Filip si jde zahrát fotbal s Radkem, Martin plánuje další dny a já jsem pořád lehce jetá z předchozího dne. Po fotbale nás Lucka bere do vířivky a do hospody. Krásné zakončení dne.

 

3. DEN

 

Třetí den na cestě a stále bey vyvinutí nějaké větší aktivity. Lucka nás bere na perfektní snídani, kde asi poprvé zkouším vejce benedikt, mňam. Kluci se beztak cpou taky vejcemi a slaninou a ještě palačinkami. K tomu neomezeně kávy a jsme vyloženě připraveni na výšlap:)  

V plánu máme  Ha Ling Peak ( 2 408 mnm, prevyseni 700m), což vzpadá na těžkou pohodu. Co nás trochu zpomaluje, je těžká snídaně a piva v batohu :). Cestou nás chytá menší déšť, ale nedáme se a za chvíli si na vrcholu a při pohledu na celý Canmore dáváme Plzeň, Coronu a kabanos. Cestou dolů nás už chytá pořádný déšť, tak rychle sbíháme a opět míříme do vířívky. Tentokrát pěkně na střeše baráku a s pivem v ruce:)  Lucka má město pěkně zmapované, tak ví, kam se jak dostat:)

U Lucky na balkóně si grilujeme burgery, pozorujem králíčky skákající pod balkónem ( ti jsou tady prý brutálně přemnožení a nikdo je nemá rád), pijem pivo a koukáme na film na projektoru. Dovolena jak má být. A chvíli po příjezdu zpátky domů si kupujeme projektor - k nezaplacení :)

 

4.DEN

 

Pomerne brzo rano opoustime Lucku s Radkem a velmi jim timto dekujeme, za perfektni poskytnuti noclehu a pohosteni. Canmore hodnotime jako super utulne mestecko.

 

Pokracujem do Banffu (ani ne 30 km) na dalsi vydatnou snidani. Banff vypada trochu jako rakouska alpska mestecka. Plno turistu, utulnych restauraci a obchodu se suvenyry. Potkavame se zde s Pakem, ktery tu je nahodou na dovolene. Vracime se opet k Lake Louise a hikujem na Mt. Fairview (2744 mnm, prevyseni kolem 1000m). Docela se to tahne, nebo jsme jen nejaci shnili. Trochu se bojime vyskytu pum, na ktery vsude upozornuji. Ale vyhled krasny. Po zdolani vrcholu mirime jeste kouknout na Lake Moraine. Martin ma jakesi sentimentalne vzpominky ze staveni puzzle, na kterem je toto jezero. Tak si splnuje detsky sen:)

 

Zacina byt pozde, nemame rezervaci v zadnem kempu, podle zjistenych informaci jsou stejne vsechny kempy plne. Nechavame si doporucit moznost noclehu na specialnich parkovistich, kde se spat muze, ale pouze v aute. Je zakazano stavet stany apod. Neni to nic estetickeho, ale je to levne a svuj ucel to plni. Bernard nam poskytuje fajn nocleh a pred usnutim sledujeme Shining s Jackem Nicholsnem .

 

5. DEN

 

Dnes mame v planu turisticke proflakle Peyto Lake, kde travime vseho vsudy, tak 30 minut. Kratoucka prochazka, vyhled na jezero s davem asijskych turistu a zase zpatky k autu.

 

Dalsi zastavkou je Columbia Icefield Glacier. Muzeme si zkusit vyslapnout kousek po ledovci. Vsude mijime upozorneni, ze tam urcite chodit nemame a vse na vlastni nebezpeci. Prekracujeme lano mezi turistickou cestickou a zakazanou cestou a nasledujeme davy lidi. Na me to pusobi docela smutne, sede, spinave. Ale neco to do sebe urcite ma. Mohli bychom si i zaplatit svezeni specialnim terennim autobusem, ktery nas vyveze vys naledovec. Ale tuto turistickou atrakci vynechavame. Na zpatecni kamenite ceste, uz mimo ledovec si vsimame znacek urcujici misto, kam ledovec dosahoval v predchozich letech. Mizi pekne rychle a kdo vi, kde bude za par dalsich let.

 

Po ceste zastavujem na Athabaska falls. Pekne misto. Muzete se kousek projit sem a tam. Za zastávku to stojí a kdyby nezačínlo pršet a být chladno, tak se tu asi zdržíme o něco déle. Zaciname resit nocleh, nic domluvene nemame, tak tak nejak neplanovane koukame po ceste kolem az zastavujeme u Wabasso campground podel reky Athabasca. Misto vypada fajn. Super pustina, cteme upozorneni o medvedech, varime si veceri a pijeme vodku s merunkovym sirupem.

 

6.DEN

 

Rano vyjizdime na jakousi vyhlidku kousek od kempu, autem az pekne na horu, zadna pesi turisticka. Dochazime k nejakemu kycovitemu typicky kanadskemu jezeru v pustine. Uz jen ten los tam chybi.

 

Jedem dal a nahodou narazime na dalsi ledovec, myslim, ze se jmenoval Angel Glacier. Sice mensi, nemuzeme na nej vylezt, ale vypada zajimaveji. Pod nim se nechazi male jezirko s jakjinak nez pekne ledovou vodou a pluji na nem kusy ledu, spadle z ledovce. Vypadaji jak kry:) Docela dlouho se kochame, vypada to zvlastne a jeste pozorujeme jak sem tam ledovec praska a vydava docela desive zvuky a padaji kusy ledu a kamenu.

 

Vydavame se dal smerem k Jasperu a konecne potkavame medvedy. Prvni zvire v Rockies. Potkavame maminu s dvemi medvidaty. Jsme v bezpeci v aute. Medvidata si hrajou, skotaci, oziraji bobule. Jsme jim ukradeni a fici dal za mamcou. Konecne jsem videla nejake zvire, tak jsem stastna:)

 

Pokracujem na Sunwapta falls – kdo ma rad vodopady, tak se urcite pokocha. K veceru dojizdime do Mt. Robson Provincial park Visitor Center kousek od Jasper. Vydavame se na Berg Lake Trail a jeste pred odchodem si zamlouvame campsite, na prvni noc tu nejblizsi Kinney Lake – 7 km, na druhou noc o dalsich 14 km dal campsite primo u Berg Lake.

 

Za zhruba dve hodky dochazime do kempu. Cesta byla klidna, sem tam jsme nekoho potkali, sem tam uplny klid, kdy jsme se spise obavali, kdy na nas vyskoci puma nebo medved. V kempu si rozdelame stany, pojime studenou veceri a vsechno, co ma nejakou spojistot s s jidlem ci pachy, schovavame do odlehleho trezoru na jidlo. Abychom neprilakali medvidky. Kempujem primo u jezera, za kterym se tyci krasne hory. Super misto.

 

7. DEN

 

Vstavame docela brzo a pokracujeme v Berg Lake Trail. Cestou mijime dvoje vodopady, hezke potucky, pustou krajinu. Moosy ani medvedy nepotkavame. Kolem 2 odpoledne dochazime do drevenice u Berg Lake. Na miste jsme docela brzo, tak premyslime, co budeme delat. Postavime stany, u vosiho hnizda, kde Martin schyta par bodancu, uvarime obed a pijeme poctive prinesene pivo. Zahadne odpadavame a naprosto vytuhneme ve stanu asi az do 5.

 

Martin se jde jeste projit na blizky kopecek, kde by mel byt vyhled a my s Filipem brouzdame kolem kempu a uzivame si romantiky a zapadu slunce a vyhledu na ledovec. Spolecne si pak varime veceri v chate (bez elektriny) a zustavame kecat u posledniho piva. Vsichni ostatni kempari (nekolik rodinek s malymi detmi) uz odpadli, tak si uzivame klidu.

 

8. DEN

 

Vstavame brzo rano, kolem 5. Meli jsme docela dost naspano z predchoziho odpoledne, tak nam to ani nedela problem. Rano se posilnime ovesnou kasi a jdeme cely trail, 21 km zpatky. Jde se docela fajn, jen to uz je poslednich cca 5km docela otrava. Kluci jdou prede mnou, tak si to smatlam sama. Ale mam pocit, ze kolem 1 jsme zpatky na miste. Necekali jsme tak brzky navrat a uz nic jineho v planu nemame, tak se rozhodneme jeste tentyz den dojet do Vancouveru.

 

Cesta docela ubiha, stavujeme se v Kamloops na jidlo, kde se uspesne prezereme a jeste si pochutname na ceskem Kozlovi, coz jsme necekali ani nahodou. V noci dojizdime domu.