Z MIAMI NA KEY WEST A ZPET - ZARI 2013

 

Napsano duben 2014. Odkazy pridany a zkontrolovany cerven 2015.

 

V roce 2013 si uzivame Kanady a hor a hor a hor az se rozhodneme, ze potrebujeme jet nekam, kde vubec zadne hory nejsou:) Mame 7 dni volna, tak se rozhodujeme, kam takhle narychlo jet a volime nase oblibene Miami a Florida Keys, kde jsme byli uz v roce 2009 - klikni sem na popis cesty z 2009. Vime presne, co chceme navstivit, co nam uz za navstevu nestoji, vime jak to tam chodi, co cekat a vime, ze tam bude teplo.:) Na oddechovou dovolenou, jako delane. Mame pomerne velky rozpocet, respektive si ani rozpocet neudavame a hodlame si to pekne uzit a nesetrit na vecech, na kterych jsme setrili pri nasi prvni navsteve:) Hlavnim cilem nasi dovolene je absolvovat kitovaci kurz:) Filipuv sen nekdy od roku 2009?

 

NEPLANOVANY ZACATEK CESTY

 

Nasi cestu zaciname oddelene. Filip pracuje v Alberte a spolecnost mu zaplati letenku, kamkoliv na zapadnim pobrezi, tak si kupuje let z Fort McMurray pres Vancouver do Los Angeles. Dale jiz na sve naklady do Fort Lauderdale. Ja letim z Vancouver, pres Los Angeles, Houston a do Fort Lauderdale. Pocitame, ze se potkame ve Fort Lauderdale na letisti.

 

Nas puvodni plan nam kazi boure ve Vancouveru. Filip se pri prestupu ve Vancouveru opozduje o 4 hodiny, takze nestihne zadny z navazujicich letu a konci v Los Angeles. Ja mam zpozdeni cca 40 minut, ale v Los Angeles moje navazujici letadlo take nestiham. Pri hledani cesty z letiste a nejakych informaci narazim na Filipa. Je kolem pul jedne rano a bylo nam oznameno, ze letiste v 1 rano zavira. Marne se snazime dohledat nejakych informaci ohledne meho nahradniho letu, ale vsichni, kteri by mohli neco vedet jsou pryc. Filipovi byl pridelen let na nasledujici den ve 21:00 a dostal hrazeny nocleh v Hilton. Je hodny a bere me sebou:)

 

Po 4 hodine rano mirim znovu na letiste zjistit, kdy budu mit nahradni let. Nemuzu letet nikdy jindy nez v 9 rano. Tak si s Filipem zajdeme na placenou snidani v hotelu a ja mirim dale smer Miami a Filip travi den v Los Angeles. Bere si taxika a miri na Venice Beach, pujcuje si longboard a projizdi se kolem skateparku a plaze. Nasava atmosferu a pivo v plazovem baru a pozoruje umelce kolem. Krasne straveny neplanovany den:)

Ja se mezitim v 7 vecer ocitam ve Ford Lauderdale. Premistuji se na terminal, kam ma doletet Filip. Jakmile se z klimatizovane haly dostanu ven opet me prasti to dusno, vedro, vlhko, palmy a ptaci.:) Nadhera:) Kempim na letisti. Filip by mel dorazit v 5 rano. Tak zatim cosik pojim, ctu na internetu nejake info a planuji dalsi dny, pospim vsehovsudy tak dve hodky. A v 5 rano se konecne shledavame:) Sice jsme ztratili cely jeden den dovolene, ale co uz:) Vypadam jak vyorana mys, ale nadseni z Miami je vetsi, tak jedeme dal:)

 

ZPATKY K PLANOVANE DOVOLENE – 1. DEN

 

Den zaciname pekne brzo, vyzvedavame auto v pujcovne. Meli jsme zamluveny jakysi obycejny kabriolet, rikali jsme si, ze si to uzijem:) Pani na letisti nam vsak oznamuje, ze nase auto, jeste neni pripravene. Asi vypadame docela mizerne po tak dlouhe ceste a sdeluje nam, ze nas teda nenecha cekat a ze si muzeme vybrat jiny kabriolet. Muzeme si vybrat Mustanga nebo Jeep. Nejsme v Kanade, hikovani neplanujem, tak pekne vybirame bileho Mustanga:)

Vyjizdime z letiste, odklapime strechu a mirime na plaz ve Fort Lauderdale. Lehame si na plaz a cekame na vychod slunce. Blizi se bourka a zacina prset, tak se schovavame pod striskou. Vychod slunce za hutnymi mraky nevidime. Ale nevadi to. Normalne by me i ten dest nastval, jeste po takove ceste. Ale v Miami je teplo tak jako tak a vime, ze za chvili se mraky rozezenou a bude zase hezky:)

 

Davame si snidani v prilehle kavarne a mirime dal do Miami. Puvodne jsme chteli jet smer Orlando do Kennedyho vesmirneho strediska. Bohuzel, kvuli prodlouzene ceste se rozhodujeme Orlando vynechat. Slibujem si, ze jej navstivime az priste pojedem na Floridu:) Jedem se kouknout do Bayside Market Place, kde je vsechno jeste zavreno. Den jsme zacli pekne brzo, tak nam nedochazi, ze pred 11 rano asi nikde nic moc neporesime. Ve Starbucksu si rychle hledame nejaky hotel, neco bookujem a mirime na South Point Park.

 

Uz davno neprsi, ale jeste je trochu zatazeno. Usinam na plazi. Pak se koupeme a rozhodujeme se dojet na Miami Beach a dat si nejaky drink. Prochazime kolem baru, usedame do jednoho, kde vidime, ze nabizi obrovske sklenice s koktejly a neco vybirame. V menu klasicky nejsou ceny, ale neresime. Prinasi nam obrovskou margarita sklenici. Filipuv drink chutna docela pitelne. Muj chutna jak obarvena tequila. Piju, piju, napoj vubec nemizi, ale ja jsem pripita uz dost. Drink dokoncuji hodne ztezka. Trva mi to pekne dlouho, takze Filip aspon trochu vystrizlivel, abychom mohli dojet do hotelu. Kdyz nam prinesou ucet, tak se pobavime:) Jeden drink za $25. No… kdyz se to tak ale vezme, ze tam bylo minimalne 5 panaku (podle meho stavu spis tak 10), tak ta cena neni zas tak spatna. Navic nam dochazi, ze jsme se nevedomky usadili v historicky nejprofklanutejsim hotelu/baru na Miami Beach – Colony Hotel.

 

Check-inujeme se v hotelu. Z fotek vypadal hodne fancy. Nazivo tak super neni. Ale pokoje ujdou. Moc toho nevnimame a totalne odpadavame. Probdela noc, horko a sileny drink mi daly zabrat:) Po sieste jedeme do Coco Walk nakupniho strediska, mel se tam konat nejaky poulicni festival. Brouzdame v surfarskem obchode a kecame s mistnim prodavacem. Dava nam tipy na veceri. Rozhodneme se otestovat Cheesecake factory a davame si nas prvni a posledni burger na dovolene. Restaurace super, ceny prumerne. Po veceri se snazime objevit festival a hrajici umelce, ale siroko daleko nic. Tak se chvili prochazime a mirime zpet do hotelu. Na terase hotelu si Filip dava Coronu a pozorujeme tepajici ulici. Recepcni se nas snazi presvedcit na nejakou strasne vyhodnou party limuzinou po mistnich klubech s VIP vstupem. Odolavame a jdeme spat.

 

2. DEN

 

Konecne jsem dohnala nedostatek spanku z predchociho dne a jsme cerstvi na dalsi den:) Davame si ranni koupani v bazenu, nebe je modre, mraky nikde, slunce smazi. Miami jak ma byt.

 

Moc se tu ale nezdrzujeme a hned vyjizdime smer Florida Keys. Bereme to pres zastavku v nasem oblibenem Dunkin Donuts (Kanado odpust, ale kam se hrabe Tim Hortons…) – ledova kava a koblizky, stazena kapota a tradaaa. Citime se skvele:) Za chvili ale strechu zavirame a poustime klimu. Je vedro. Nas plan je asi takovy, ze plan nemame. Mirime nekam, kde zjistime, jestli si muzeme domluvit kitovaci kurz. Cestou se sem tam nekde zastavime, pofotime pokochame a jedem dal.

 

Zastavujem se v  Sunset Grill & Raw Bar, na ktery nas upoutava cedule Sunday Funday Party. Ocitame se v klasickem Tiki baru a jako bonus s bazenem, kde typek pousti hudbu a tanci. Davame si salatek a drink cislo II. Dikybohu uz neni tak velky, ale i tak nam zveda naladu:) Dezert to jisti a pak zabirame misto u bazenu. Bazen je hned vedle mola a s krasnym vyhledem na most. Nejakou dobu tady pobudem, pokecame s Brazilcem, ktery se sem pred par tydny prestehoval. Bavime se o historii CR, o fotbale apod.

 

Cestou stavime v nejakem surfovacim shopu a kecame s instruktorem o nasich moznostech na kitovaci kurz. Radi nam, ze pristi den urcite vitr nebude. Mozna ani ten dalsi. Ale pak by to jit melo. Bereme si na nej kontakt a radi nam, ze pokud nebude vitr, at si zajdeme alespon zkusit wakeboarding na lane na jezere. Typek je mily, je spinave blond, ma dredy a male dite, kteremu zkousi kitovaci sedak:D Trochu klise:D

 

Dale se stavujeme na nasi oblibenou Bahia Honda Park. Chtela jsem si tady pujcit kajaky, ale prijizdime kolem 4 odpoledne, kdy uz je pujcovna zavrena. Tak se okoupeme, vzpominame na nasi prvni navstevu, fotime, odpocivame. Pohoda:)

 

Dojizdime na Key West. Na rychlo zastavujem v Mekaci a hledame nejaky hotel na prespani. Najdeme jeden Pegasus Hotel hned u Duval Street a jedeme se ubytovat. Pokojik je maly, ale utulny s vyhledem na svetelkujici ulici. Vecer se vymodime a absolvujem prochazku po nejznamejsi Key West ulici. Kupujem nejake suvenyry, Filip ma nejakou uchylku na tricka a kupuje si za posledni dva dny uz 6. tricko. Na veceri jdeme do Hard Rock Cafe a nakupujem tricko a nejake panaky. Davam si pizzu (nic moc, ale neprezrala jsem se, coz je plus) a Filip steak (steak trosku tuzssi ale bramborova kase se stavou s masa a pecenou cibulkou byla naprostym favoritem:) ). Samozrejme si nezapominame dat drink, ja mam jeste porad dost z onoho zabijackeho drinku v Miami, tak si davam pouze Coronu a Filip si dava drink v koktejlove sklenicce, kterou si pak muzeme vzit domu:)

 

Po veceri se prochazime dal a zapadame do mistniho baru Hog’s Breath, kde hraje ziva hudba. Usedame primo na baru a davame si piva. Atmosferu to teda ma. Vsichni vypadaji strasne stastne a nikdo neni vzpruzeny:) Asi proc taky, kdyz jste na Key Westu:)

 

3. DEN

 

Snidame v hotelu a rozhodujeme se, ze uz se tady nebudeme flakat a vyrazime co nejdrive smer Keys a zkusime ten wakeboarding. Predpoved jasne rika, ze vitr na kitovani nebude. Dojdeme k autu a zjistujeme, ze mame prazdnou pneumatiku. Takze se trochu zdrzujeme a v silenem vedru, na parkovisti, kde pobihaji kohouti menime kolo. Po opraveni se stavujeme do autopujcovny, jestli nam nemuzou vymenit auto. Ale to bychom se museli zbavit naseho mustanga convertible a vymenit ho za normalni auto, coz se nam nechce. Tak na to kasleme a jedeme.

 

Diky zdrzeni se kvuli defektu se na wakeboarding dostavame az nekdy kolem druhe odpoledne. Docela nam vyhladlo, tak se jeste rychle stavujeme na lehky obed do osvedceneho Sunset Grill & Raw Baru. Ve wakeboardovem centru se potkavame s instruktorem, ktery nam to doporucil a prideluje nam dalsiho klucinu. Vyplnime papiry, oblekneme si vesty a helmy a berem prkna.

 

Filipa posilam jako odvazlivce prvniho, neco malo nam typek vysvetli a jde se na to. Prvni to zkousime na prkne lepsim pro kitovani. Nez se Filip poprve postavi a ujede kousek, tak mu to chvili trva. Ale pak uz to fici pekne. Uci se startovat i zakoncit jizdu. Pozdeji i otacet se. Pak jdu na radu ja. Svete div se, ale hned se stavim a jedu:) Neni to tak tezke jak to vypada. Chvili mi trva pochopit, jak se otacet, ale pak se i to da. Po prvni fazi se premistujeme na druhou drahu, kde jsou i prekazky. Ne ze bychom na ne hned mirili, ale aspon klickovat mezi nima, bude dalsi vyzva. Tentokrat si bereme jiny druh prkna, ktery je zespodu uplne hladky bez ploutvicek. Asi prave proto aby se lepe jezdilo na prekazkach a tak. (boardisti odpuste mou laickou terminologii:)

Tentokrat uz s Filipem jezdime bez vetsich problemu. Je sice trosku tezsi udrzet stabilitu na tomto prkne, ale da se. Filip dokonce dvakrat zkousi skocit pres skokanek. Ja se neodvazim a piluju otaceni. Ke konci dochazi sily, ale je to super. Na konci se domlouvame na kitovaci kurz na dalsi den, kdy by konecne melo trochu foukat. Bohuzel na odpoledne, kdy ma foukat urcite uz maji plno. Zkousime je premluvit na rano, kdy ale nema byt moc vitr. Nakonec se domlouvame, ze nam daji jeste vedet.

 

Vecer nam potvrzuji, ze mame byt rano na Anne’s Beach. Odchazime unaveni, ale stastni:) Jedeme se ubytovat do naseho specialniho hotelu na vode. Bydlime v obytne lodce v pristavu. Majitel hotelu je super starsi pan, ktery je sice American, ale nekolik let zil v Belgii, kde se mu libilo vic nez v USA. Chvili pokecame, ubytujeme se a pak pana poprosime o tip na restauraci na veceri. Dava nam tip na super hospodu, Sparky's Landing, delanou jak pro nas. Sedime na terase u zapadu slunce (to je sice trosku moc romantiky na nas, ale sem to nejak sedi:) ), davame si chilli, quesadillu, zebra. Ja si davam asi nejlepsi kokosovy drink (citronova limonada, kokosova voda, kokosove mleko a rum), Filip zkousi vice drinku. Zakoncujeme to Key Lime Pie a domaci kokosovou zmrzlinou. Zraci orgie:) Ale byli jsme dnes aktivni, tak se zas tak spatne necitime:) Restaurace ma kazdopadne skvelou atmosferu, prijemnou obsluhu a paradni okoli:)

 

4. DEN

 

Celi nateseni se rano probouzime a ficime na kitovaci kurz. Telo nas sice trochu boli, ale je to fajn. Snidanujeme cestou v Dunkin Donuts a dojizdime na Anne’s Beach, kde se potkavame s tak 50letym kitovacim instruktorem, take s dredy:) Bohuzel nam oznamuje, ze vitr nebude. Ranni predpoved sice vypadala fajn, ale to byla jen kolemjdouci bourka, ted neni nic. Jsme zklamani a snazime se domluvit jinak. Rika, ze ma zatim plno, ale ze se nam ozve, pokud nekdo kurz zrusi a mohli bychom odpoledne.

 

Jako nahradni reseni volime vesnicku (rozumej restauraci, asi 5 suvenyr shopu a 1 obchod s kajaky apod) u Robbie’s, kde jsme kdysi krmili velke ryby tarpouny. Davame si pivo na baru a pak si pujcujeme dvojkajak a jdeme na projizdku mezi mangrovniky. Instruktor nas jeste upozornuje kam nejezdit, kde jezdi rychlocluny a pry se nemame leknout, kdyz uvidime zralucky nebo male krokodyli. Pry jsou v pohode. Kajakovani je super. Mangrovniky jsou super. Nikde nikdo. Po dvou hodinach dokoncujeme okruh a vracime se ke brehu.

 

Pred vyplutim na dalsi cestu si radsi kontrolujeme mobil. Mame zpravu, ze za hodku mame byt znovu na plazi, ze pro nas maji misto. Jsme nadseni znovu. Davame si rychlou polevku a salat a jedeme. Starsi dredaty typek uz tam pripravuje kite. Vypravi nam nejake technicke veci. Chvali nas, ze uz mame za sebou wakeboardovy kurz. Pry uz aspon nemusime premyslet nad prknem a muzeme se soustredit jen na draka. Pak nas posila pesky vodou kamsik dal. On za nami dojede:)

 

Anne’s Beach vypada jako idealni plaz na prvni seznameni s kitem. Melka voda vsude v okruhu nekolika set metru, pisek, teplo, zadna havet. Teda az na rejnoky. Vidime jednoho obrovskeho, ale ten je vydeseny ze stinu, ktery hazi kite tak, ze ve vterine odplave. Filip zkousi kite jako prvni. Jen dracek mu vicemene nedela problemy, trosku si pohraje, instruktor ho chvali a uz Filip nandava prkno a fici. A fici dal, a podruhe a potreti a fici zpatky:) Mne uz to tak nejde:) Vzhledem k tomu, ze pouzivame stejny kite a nemam moc zkusenosti s poustenim, tak me drak pekne neposloucha a je na me docela velky, tak me hezky taha. Instruktor me, ale celou dobu jisti, takze se bat nemusim. Travim delsi dobu, jen s drakem. Pak zkousim prkno, na poprve se postavim a jedu. Pak ale padam a znovu uz se nepostavim. Cas ubehl rychle. Na konec dostavame instruktaz, jak postupovat v pripade jakekoliv chyby, problemu a jak se zachranit.

 

Na noc mirime zpatky na Miami Beach a na veceri se stavujeme do doporucene autenticke mexicke restaurace Puerto Vallarta, ktera je vyyytecna. Vecer dorazime do Chelsea hotel, kde je neskutecne pruderni recepcni. Posledni vecer travime jen v poklidu na hotelu.

 

5. DEN

 

Posledni den nasi dovolene. Vypravime se z hotelu a mirime na snidani do plechoveho Dineru, ktery jsme obdivovali uz pred ctyrmi roky. Davame si klasickou vajickovo-dzusovo-slaninovo-kavovou snidani. A jdeme na Art Deco Tour. Za $20 na osobu, cca hodinu a pul vypraveni o art deco na Miami Beach. Tak akorat to stihneme pred mym odletem. Tour zacina az za pul hodky, tak si jeste davame v prilehlem baru posledni miamsky drink, ktery si bereme to go.

Prohlidka je super. Pruvodce je tak sedmdesatilety pan, ktery skvele vypravi. O puvodu Art Deco, o ruznych zajimavostech, o tom, kdo kde zil a tak. Pokud vas aspon trochu zajima neco kulturniho, tak doporucujem. Hlavne i kvuli pruvodce, protoze ten byl fakt skvely. Chodite celou dobu po venku, tak si vemte vodu (nebo osvezujici hodne alkoholicky drink z vedlejsiho baru:) ), ale da se to vydrzet.