HAIKU STAIRS
2014
Popis cesty je stejný jako napsáno dole. Jen s rozdílem, že hlídač tam bývá 24 hodin denně. Ale hlídač tam je od toho, aby vám řekl, že tamnemáte chodit. Nemůže vám bránit. Radši s ním jednejte narovinu, stejně si vás všimne a třeba aspoň ocení, že s ním mluvíte. Naposledy to byl mladý týpek, který poslouchal dnb.
V únoru 2015 se tam přehnala jakási bouře a zničila spodní část schodů - asi kouknětě na komentáře na yelp, které bývají aktuální a uvidíte, jestli se tam dá pořád dostat, nebo došlo k nějakým dalším změnám.
2013
Perfektni popis cesty najdete na yelp, od Jeffrey C. (12/3/2013).
Hlidac tam byval nekdy od 5-7 rano do 4 vecer, Dlouho jsme se nemohli rozhodnout, jestli pujdeme na zapad nebo vychod slunce.
Zapad slunce - pockat az ve 4 odpoledne odjede hlidac a meli bychom cca 2 hodky do zapadu slunce a dolu spechat nemusime, protoze vime, ze hlidac uz tam nebude. Ale risk, ze to nahoru nestihneme.
Vychod slunce - vyjit cca mezi 3-4 rano, pockat na vychod slunce (cca 1-3 hodiny cekani v pry docela zasmradenem bunkru v zime) a pak dolu, ale nevime, co s hlidacem. Nekteri lide pisi, ze to sli nahoru hodinu a pul, nekdo 3-4 hodiny. Pry je to hodne tezke, silne nedoporucovano lidem, kteri fakt nejsou ve forme. Nakonec se nam podari vygooglit, ze prevyseni by melo byt kolem 800 m a delka trasy kolem 2 km. Rikame si, ze nejsme zadne lemry, ze popis zateze od Amiku je vzdycky docela prehnany, a my si uz prosli tvrdou kanadskou skolou, takze odhadujem, ze max za dve hodiny jsme nahore.
Rozhodujeme se, ze to zkusime na ten zapad slunce. Cesta z Laie trva cca 45 min.
Z dalnice Kahekili odbocujeme na Haiku Rd a pak na Kuneki St. Motame se mezi Kuneki a Makena street a hledame, kde bychom zaparkovali. Je to obytna ctvrt a mistni pry nemaji radi, kdyz jim hromady turistu parkuji pred baraky. Je zhruba pul ctvrte, auto nechavame na Kuneki street. Zakazana cesta zacina v zatacce Makena st, kde je velka brana. Prvni brana, kterou musite prolezt bocnimi latkami. Jsou ctyri odpoledne a brana je stale otevrena. Jeste chvili cekame, ale pak se rozhodneme jit, nemame cas. Cestou nas miji nekolik aut, par lidi. Nikdo nic neresi.
Popis cesty: projit nebo prelezt pres prvni branu a pak doleva a znovu doleva po zpevnene ceste. Pak je pred vami brana do skoly a po vasi prave strane je napis „drive slowly“. Jdete za tuto znacku, pres stromy a projdete dirou v plote a budete na ceste. Prejdete pres cestu a lehce po leve strane pujdete rovne travnatou cestou/necestou. Odtamad uz uvidite dalsi plot a zacatek schodu. Jste tam:) Ted uz jen nahoru.
Celkem tam je pet platform. Dostat se zespodu na druhou je asi to nejhorsi. To jsou tak 2/3 cesty. Pak uz to je relativne kousek. Nahore jsme za 1 hodinu a 20 minut, celkovy cas od auta po vrchol. Zpoceni jsme ale fest:D Cim vys, tim chladneji. Do zapadu slunce je asi 20 minut. Bohuzel nevidime vubec nic, protoze vrchol hory je v mracich. Z toho co jsme posleze pochopili o Havajskem pocasi je toto normalni – rano oblacnost nakopcich nebude snad nikdy, odpoledne takrka vzdycky. Dost nas to mrzi, ale kazdopadne to stalo za to. Zhruba v polovine cesty mraky jeste nebyli, takze nejaky vyhled jsme si uzili a cestou dolu pak vidime rozinajici se vecerni mesto. Dolu schazime za tmy s nefunkncimi celovkami, tak docela opruz:) Ale je to bozi. Musime se sem vratit a jit na vychod slunce:)